Stěhování národů. Česko se chystá na uprchlíky

Zatýkání, mučení 
a další šikaně musela dlouhé roky čelit etnická menšina Čjinové. Před vojenským režimem, který v Myanmaru (v Barmě) donedávna vládl, uprchnul i Biak se svou rodinou. Od konce minulého desetiletí barmští uprchlíci nacházejí nový domov i v Česku. Tak se Biak se svou rodinou ocitli ve středočeské vesnici Oseček.

Právě barmští uprchlíci získávají v České republice azyl nejčastěji. Loni jich bylo 29. O mezinárodní ochranu podle ministerstva vnitra 
v loňském roce požádalo celkem 707 lidí a z kladného vyřízení se mohlo těšit 95 z nich.

Z těchto čísel je zřejmé, že Česká republika nepatří mezi populární cílové země. Od roku 2003, kdy české úřady zaznamenaly 11 400 žádostí 
o azyl, jejich počet neustále klesal až na loňský nejnižší počet v historii ČR. Ozbrojené konflikty na Blízkém východě nebo na Ukrajině to však postupně mění. Za letošních prvních devět měsíců úřady už zaznamenaly 814 žádostí 
a podle odborníků lze očekávat, že do Česka bude prchat stále více lidí. Na hranicích s Evropou je 25 milionů uprchlíků, což je největší počet od druhé světové války. „Migrace je něco, s čím si Evropa neví rady," přiznal státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Dříve evropské země zaznamenávaly několik tisíc utečenců ročně, dnes je to několik tisíc týdně.

Na cestu na starý kontinent se nyní chystá asi milion lidí 
v Libyi. Zraky Evropanů se však nejvíce upínají na utečenecké tábory v Turecku, Libanonu a Jordánsku, v nichž se tísní tři miliony Syřanů. „Jen zlomek chce ale do Evropy," upřesnil ředitel nezávislého think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Debaty českých politiků

Otázka syrských uprchlíků se postupně dostává i do debat českých politiků. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) před dvěma týdny uvedl, že počet syrských uprchlíků, který zachytily české úřady, vzrostl o 380 procent, to znamená asi sto lidí. Nicméně na jednání se svým německým protějškem už probíral možnost přijetí syrských utečenců. Kolik by jich bylo, ale není zatím jasné. Poněkud nešťastně pak uvedl, že by o této otázce měli obyvatelé České republiky rozhodnout v referendu. Loni o azyl požádalo v Česku 69 Syřanů. Už dříve měl štěstí například pan Mansour, když v Homsu válečnému běsnění podlehla nemocnice, kterou pomohl vybudovat. 
V České republice našel prozatímní útočiště a zoufale sleduje, jak jeho krajané v konfliktu umírají nebo přicházejí o své domovy.

Zatímco Syřané ale spíše míří na západ od našich hranic nebo do Skandinávie, čeští experti mají na zřeteli konflikt na Ukrajině, který dosud vyhnal z domovů milion lidí. „Když se v Bruselu začne probírat imigrace, všichni okamžitě přepnou na Sýrii. Východ nikdo nevnímá," postěžoval si Prouza. Loni požádalo o azyl 146 Ukrajinců, přičemž devět z nich uspělo.

Z Ukrajiny do České republiky v nejbližší době zřejmě zamíří desítky volyňských Čechů. Na základě několika stovek jejich žádostí vláda 
v pondělí přijala program, podle kterého by krajané z celého světa, kteří požádají o přesídlení, dostali půlroční bezplatné až roční ubytování a finanční pomoc 50 tisíc korun pro dospělé. Mladší osmnácti let by pak dostali 20 tisíc korun. Ministr Chovanec uvedl, že české úřady rozeslaly krajanům na Ukrajině 
v první vlně 150 dopisů 
a e-mailů. „Máme zhruba 98 lidí, kteří se z tohoto seznamu přihlásili a dál jednají s úřady o tom, jestli využijí, nebo nevyužijí nabídku České republiky," upřesnil ministr.

Je zřejmé, že uprchlíci budou v Evropě příští rok jedním z hlavních témat, které je navíc politicky výbušné. „Imigrace je jeden z nejčastějších problémů, které ovlivňují výsledky voleb," doplnil Prouza s tím, že v řadě zemí posilují populistické strany. Zejména ve Velké Británii, Francii nebo Skandinávii je tak velmi lákavá otázka uzavřít hranice.

Jenže mezi Čechy je právě volný pohyb vnímán jako největší přínos členství v Evropské unii. Od Česka se tedy také očekává, že s problémem uprchlíků ostatním členům unie pomůže. „Hlavní prioritou by mělo být, aby lidé z těch oblastí vůbec neodcházeli. Velká část z nich se ani nesnaží dostat do Evropy. Kvůli kulturní příbuznosti a rodinným poutům raději zůstanou v Turecku nebo Libanonu," přiblížil Prouza.

Vzniklo doporučení

Na konci listopadu tak vzniklo doporučení, kterým by Česko mohlo k řešení migrace přispět. Do našich končin by třeba mohlo být přesídleno deset až dvacet dětí s rodinami, které nyní žijí v utečeneckých táborech na Blízkém východě. Jejich výběr by přitom podléhal přísným bezpečnostním prověrkám, které by měly vyloučit přesídlení 
i některého z rodinných příslušníků, jenž by byl napojený na radikální skupiny.

Hlavně by ovšem české organizace působily přímo v zemích, které jsou mimo Evropskou unii migrací postiženy. „Umíme tam pracovat a máme tam kontakty. Například tam působí Člověk v tísni nebo ADRA," přiblížil státní tajemník. Česko by také mohlo posílit účast při operacích evropské agentury Frontex, která působí na vnějších evropských hranicích. Ředitel Hokovský už dopředu tvrdí, že český příspěvek by rozhodně nebyl levný. „Bude to ale levnější než potom hasit požár u nás doma," dodal.