„Na rozdíl od předchozích vlád, které agendu genderové rovnosti upozaďovaly až bojkotovaly, lze nyní pozorovat silnější příklon k rovnosti jako ke klíčovému principu demokratické a prosperující společnosti," uvádí stínová zpráva, na které se podílel tým expertů a expertek z různých oborů.

Jejich dokument se zaměřuje na období od roku 2008. Pozitivně hodnotí třeba činnost rady vlády pro rovnost žen a mužů pod nynějším vedením ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) či práci oddělení rovnosti úřadu vlády. Pochvalu si kabinet vysloužil za svou strategii pro rovnost žen a mužů s kroky do roku 2020. Stínová zpráva ji označila za „kvalitní dokument" s dostatečně konkrétními opatřeními. Autorský tým věří, že nezůstanou jen na papíře.

Evropská směrnice

Zpráva naopak kritizuje odmítavý postoj české vlády k evropské směrnici o vyváženém zastoupení žen a mužů v dozorčích radách velkých firem. Začátkem prosince ale ministři, byť jen těsně, tuto směrnici podpořili. Kabinet podle zprávy také odkládá podpis Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách či nepřijal návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaných. „Liknavost v těchto dlouhodobě diskutovaných oblastech je nutné přičítat především politické neochotě," uvádí dokonce. Podle ní část ministrů a ministryň agendu bere jen formálně a nerovnosti dokonce zlehčuje. Prosazování rovnosti se prý považuje spíš za nadstavbu, ne za výchozí podmínku.

Problematické je také financování, které je postaveno především na evropských zdrojích. Kvůli tomu, že nespadají pod žádný vypsaný program, zůstávají podle editorky zprávy Ireny Smetáčkové stranou některá témata. „Výzvy z operačního programu Zaměstnanost jsou směřovány hlavně na trh práce a slaďování pracovního a rodinného života, tedy firemní školky," uvedla na dnešní tiskové konferenci. Další ze 24 autorů Tomáš Pavlas upozornil, že chybějí projekty zaměřené na osvětu. „Stále jsme totiž v zajetí předsudků a stereotypů," doplnil.

Přímo z českého státního rozpočtu je financován jen zlomek aktivit. Celkový objem dotací z EU a takzvaných norských fondů je sice dostatečný, ale Pavlas upozornil na možná úskalí daná nastavením programů. „Kvůli harmonogramu například ve financování vzniká roční díra, kterou neziskové organizace musejí řešit," poznamenal. Kvůli tomu může být ohroženo pokračování některých projektů.

Na dalším zlepšování situace by měli podle zprávy spolupracovat politici s akademiky a neziskovými organizacemi. Měli by jim zajistit dobré právní prostředí i systémovou finanční podporu.