Nejvyšší stipendia při denním studiu pobírají studenti právnických oborů, kde je to průměrně 9722 korun. Z doktorandů v kombinované formě jsou na tom se 4735 korunami nejlépe studenti technických oborů. Na druhé straně spektra se nacházejí prezenční doktorandi na uměleckých oborech, kteří průměrně pobírají 7325 korun měsíčně, a kombinovaní studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů s 2500 korunami měsíčně.

Bezmála 60 procent studentů uvedlo, že jim stipendium na živobytí rozhodně nestačí, další čtvrtina uvedla, že spíše nestačí. "Tady někde pak začínají problémy, které souvisejí s nedostatkem času na přípravu disertační práce a pracovním vytížením," poznamenal při středeční prezentaci hlavní garant šetření Jakub Fischer.

Finanční podpora rodičů

Třiadvaceti procentům studentům v prezenční a deseti procentům v kombinované formě finančně přispívají rodiče. U denních doktorandů se tato podpora pohybuje nejčastěji mezi dvěma a čtyřmi tisíci korun. Rodiče doktorandů v kombinovaném studiu sice nepřispívají tak často, ale pokud to dělají, jsou zhruba o tisícovku štědřejší.

Práce ke studiu

Řada doktorandů si přivydělává. Osmatřicet procent uvedlo, že tak činí v rámci školy, na níž studují, 55 procent se vyjádřilo, že má přivýdělek v jiné firmě či instituci. V rámci školy přitom jde především o nižší než poloviční úvazky. Podle Fischera je možné považovat za spíše pozitivní, že u 72 procent studentů spolu vzájemně souvisí náplň práce a studia.

Pro průzkum, který obšírně zjišťoval postoje doktorandů, byly osloveny všechny veřejné, státní i soukromé VŠ, tedy celkem 24.000 doktorandů. Do zpracování bylo zahrnuto 3283 dotazníků z 22 veřejných, obou státní (Policejní akademie ČR v Praze a Univerzita obrany) a dvou soukromých vysokých škol.

Průzkum volně navazoval na šetření Eurostudent V z roku 2013, který sledoval postoje vysokoškolských studentů s výjimkou doktorandů.