Název zní neškodně, ale může to být pěkný pašík, běžně váží až 150 kilogramů. V Česku žije odvážlivců, kteří se sami nazývají „prasomilové“, přes 250. Starají se o víc než 300 zvířat. Mohou za ně zaplatit desetitisíce korun, ale také třeba jen pár stovek.

„Prasátko není jako nějaký pes, ale je to osobnost,“ řekla Deníku Martina Katzerová z Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti. Kdo si přiveze selátko, s nímž hodlá strávit léta, musí být připraven na velké změny.

„Prase je co kus, to originál. Všechna prasátka chovaná jako mazlíčci jsou prasečími voříšky,“ vysvětlila Katzerová. Někteří z registrovaných členů klubu dokonce doma chovají zachráněného divočáka, jiní zase běžné prase některého z druhů známých z prasečích velkochovů. Pokud takové zvíře žije déle než pět let a dospěje do své maximální tučné krásy, může vážit i čtyři metráky.

Prasátka nezvládají schody

Příchod prasátka obvykle zásadně změní život celé rodině. Často ji čeká stěhování. „Prasátka nezvládají chůzi po schodišti,“ posteskla si Katzerová. Milovníci prasat se proto obvykle stěhují tam, kde jejich uctívaného živočicha není třeba nutit k podobné akrobacii. „Jedna naše členka, která v Praze vlastní činžák, bydlí kvůli prasátku v pronajatém sklepě,“ podotkla Katzerová.

Podle veterinářů jsou majitelé prasátek spořádaní a na jejich mazlíčky si zvykli i sousedé. „Státní veterinární správa nešetřila žádné stížnosti ani podněty,“ řekl mluvčí veterinářů Petr Majer.

Levnější než pes

Zdravé prasátko oproti jiným zvířatům nevyžaduje přehnané finanční nároky. „Kvalitně krmené prase vyjde levněji než kvalitně krmený pes,“ míní Katzerová. Problém může být s veterinární péčí. Běžně stojí kolem tří tisíc korun ročně, mnohem dražší to ovšem bývá při nemoci. V Česku jsou totiž jen dva veterináři specializovaní na taková prasátka. Ten z Moravy navíc obhospodařuje rovněž celé Slovensko, za pražským zase s prasátky jezdí až z Německa.

Prasátka se dožívají až dvaceti let. Prasomilové se svých sudokopytníků, kteří si získali jejich srdce, nechtějí vzdát až do konce jejich životů. Několik takových smutných rozloučení již zažili i členové klubu. „Ve všech případech prasátkům zaplatili zpopelnění a dnes mají doma urničky s jejich popelem,“ dodala Katzerová.