Česká školní inspekce navštívila v loňském školním roce 43 středních škol s vysokou neúspěšností u maturity a zjistila, že v průměru se v nich vyskytují čtyři propadlíci, kteří byli za poslední tři roky opět přijati do totožného maturitního oboru. Zákon to umožňuje. „V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude zařazen,“ sdělil Ondřej Macura, ředitel tiskového odboru ministerstva školství. Potvrdil, že tento institut se skutečně využívá v případě dalších pokusů o zdolání maturity. „Žák pak musí konat znovu všechny části maturitní zkoušky, může si ale zvolit jiné předměty,“ dodává Macura.

Podobná praxe není mezi odbornou veřejností vítána. „Osobně bych se zdráhal přijmout někoho, kdo propadl na jiné škole především z odborných předmětů. U nás by neměl šanci uspět. A nevzal bych ani žadatele, který měl třeba z českého jazyka čtyřky. U něj totiž hrozí, že opět pohoří,“ řekl Deníku Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze 1 a zároveň předseda Unie školských asociací ČR.

Inspekce se zlobí

„Problému s žáky maturitních oborů, kteří opakovaně nesloží maturitní zkoušku a následně jsou znovu přijati do stejného, nebo obdobného oboru vzdělání, si je Česká školní inspekce vědoma a průběžně na něj upozorňuje,“ sdělil její náměstek Ondřej Andrys. Připomíná, že existuje poměrně velké množství středních škol, které přijímají k maturitnímu studiu prakticky všechny žáky. „Často vůbec neověřují jejich vstupní znalosti ani potenciál k maturitnímu studiu, během něj nedokážou tyto handicapy žákům kompenzovat a mnohdy se o to ani nesnaží,“ nešetří kritikou Andrys.

Maturitní repetenti

Zajíček má pro propadlíky pochopení v tom, že bez maturity jsou vlastně pro praxi nepoužitelní, tudíž se snaží ji za každou cenu získat: „Cestu vidím v tom, aby mohli za rozumných podmínek získat profesní kvalifikaci po přezkoušení konkrétních kompetencí. Neměli by maturitní razítko, ale pro daný obor by byli plně kvalifikováni.“