"Přínos kultury dosahuje zhruba 2,4 procenta HDP. Kulturu musíme konečně začít vnímat specificky a její rozpočet nemůže být na posledním místě," uvádí ANO, které v současné době spravuje resort financí a podle průzkumů veřejného mínění je favoritem voleb.

Přestože se rozpočet ministerstva kultury zvyšuje, několik organizací reprezentujících jednotlivé umělecké obory uvádí, že stát problémy v kultuře neřeší, neuspokojivá situace je podle nich hlavně v živém umění. Zformovaly proto Platformu uměleckých profesních organizací, která kandidující strany také oslovila s dotazy na vize v oblasti kultury.

Všechny oslovené strany deklarují, že kulturu považují za důležitou součást života společnosti. Shodují se i v tom, že by resort kultury měl získat jedno procento ze státního rozpočtu. Většina stran kromě KDU-ČSL uvedla, že je nutné z tohoto podílu oddělit financování církví a investovat do kultury jako takové. Nejradikálnější je KSČM, která církevní restituce označuje za "dar, který by se měl minimálně zdanit, pokud ne zrušit". Restituce byly před minulými volbami velkým tématem i pro ČSSD, která už po přijetí zákona chtěla rozsah finančních náhrad omezit.

Jedno procento na kulturu slibují české vlády již přes dvě desítky let. Současný ministr kultury Daniel Herman, který je pro lidovce i příštím kandidátem na ministra, při bilancování své práce uvedl, že se závazku z programového prohlášení vlády přiblížil. "V letošním roce jsme na 0,96 procenta, v rozpočtu příštího roku na 1,3 procenta," řekl. Jsou to ale čísla právě včetně výdajů na církve, tedy na platy duchovních a finanční náhrady. Ty dohromady činí přibližně 3,5 miliardy z rozpočtu MK, který letos činí 12,7 miliardy Kč, přičemž na příští rok se zatím počítá s 13,2 miliardy korun.

Některé ze stran přicházejí s konkrétními návrhy, jak zajistit další zdroje financí pro oblast kultury, například formou daňových asignací či úlev (KSČM, Piráti, Strana zelených). SPD přichází s myšlenkou, aby se do kultury vracela procenta z tržeb dotací investičních záměrů.

Piráti slibují zavést jako standard architektonické soutěže u veřejných staveb a chtějí vyhradit u státních staveb alespoň jedno procento rozpočtu na výtvarná díla. Pouštějí se nejen do autorského práva, jež je jejich parketou, ale i do památkové péče. Prosadí prý, aby vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ) byla pro úřady závazná. Tím by se odstranila léta kritizovaná dvojkolejnost státní památkové péče, kdy stanovisko NPÚ je jen odborným názorem a výkonná moc je v rukou obecních úředníků. Záměr by ale asi měl jen velmi malou šanci projít i vzhledem k nedávnému dlouhému projednávání a konečnému nepřijetí památkového zákona.

Volební programy zmiňují již dřívější nápad předat agendu cestovního ruchu z ministerstva pro místní rozvoj pod MK. Tentokrát s tímto nápadem přicházejí ANO, KDU-ČSL a SPD. Strany také často slibují zvyšování peněz na památky i pro živé umění.

Strany se shodují i na nutnosti oddlužení Státního fondu kultury a přijetí zákona o něm. Jak tohoto cíle dosáhnout však žádná ze stran neuvádí. KDU-ČSL zvažuje možnost, že by fond v budoucnosti zastřešoval veškeré granty, jejichž prostřednictvím stát kulturu podporuje. Takový model funguje na Slovensku a zástupci tamního fondu ho loni českým úředníkům představili. Inspiraci jím zmiňují i SZ a Piráti. Lidovecký ministr Herman ale se zadluženým fondem za čtyři roky svého působení příliš nepohnul.

Slovenský Fond na podporu umění má kromě peněz z rozpočtu i peníze jako odvod z hazardu. To mu umožňuje statut veřejnoprávní instituce. Na tuto formu kulturních institucí se v ČR stále čeká, volá se po ní zejména jako po nástupkyni příspěvkových organizací. Současná vláda měla zákon o ní v plánu, nakonec ho nepředložila. Prosazení zákona má v aktuálním volebním programu ODS, řešit právní formu příspěvkových organizací v kultuře jako nutnou vidí také ANO, ČSSD, Piráti, SZ, TOP 09 i STAN.