K čemu je to dobré?

Vedle Evžena Korce stáli Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda z Gymnázia Opatov v Praze 4. Ti vyhráli kategorii Futura s projektem, při němž zkoumali alternativy k elektrotechnickým zdrojům elektrické energie. Před půlrokem v Brně prozradili, že pracují na konstrukci Wilsonovy mlžné komory pro využití ve výuce. Dnes se svůj slib splnili.

„Před dvěma roky jsem si na internetu všiml videa zahraniční mlžné komory a zaujalo mě, o jak jednoduchý a přitom názorný přístroj jde. Zajímalo mě, proč taková pomůcka není běžně dostupná v našich školách. Při pohledu na třímilionovou cenu komory od zahraniční firmy mi to došlo. Snažil jsem se zjistit, která součástka to způsobuje," popisuje začátek cesty k otevření stálé expozice Ondřej Zbytek. Po několika týdnech zkoumání přišlo šokující odhalení. Nejdražší součástkou totiž byla neexistující konkurence. V Česku není firma nebo organizace, která by vyráběla Wilsonovy mlžné komory schopné nepřetržitého provozu s pozorovací plochou větší než 0,1 m2.

Z jakého důvodu by mohl být jejich produkt přínosný? Odpůrci jaderné energetiky varují veřejnost před důsledky radiace. Podle nich se například lidé v okolí jaderných elektráren pohybují v nepřirozeném radioaktivním prostředí. Radiace, jak připomínají mladí konstruktéři, je ale všude kolem nás, jen není pozorovatelná prostým zrakem. „Wilsonova mlžná komora dokáže zviditelnit i radioaktivní záření, které neprodukuje žádný speciální zdroj. To lidé často netuší a diví se, kde se stopy částic v mlžné komoře vzaly," říkají oktaváni.

A právě tento vzdělávací moment je důležitý pro všechny výrobce jaderné energie, včetně ČEZ. Náš energetický gigant Wilsonovu mlžnou komoru o velikosti 80 x 80 centimetrů u německého výrobce PHYWE nakupuje za 3 076 000 korun s DPH. Zařízení polovičních rozměrů, jehož ekvivalent zkonstruovali i pražští gymnazisté, nabízí PHYWE za 917 300 korun. „My jsme jej postavili zhruba za 80 tisíc korun," sdělil Ondřej Svoboda.

S pomocí podnikatelů

Pomohl jim snad ČEZ, což by se logicky nabízelo, nebo grantová vládní agentura či bruselské peníze? Nic z toho. „Museli jsme se spolehnout na podporu českých podnikatelů, nejvíc nám přispělo Sdružení českých energetických technologií, které nám darovalo 50 tisíc korun," dodávají autoři.

Středoškoláky podpořili také rodiče spolužáků a firmy, které nadchl studentský entuziasmus. „Největší problém bylo sehnat chladicí jednotku, kterou jsme si sami nedokázali postavit. Poté, co nás odmítly desítky firem, oslovili jsme společnost Geotek Starý Kolín, kterou projekt tak zaujal, že nám vyrobili požadovaný produkt přímo na míru za zlomek tržní ceny," konstatoval Ondřej Zbytek.

Naopak přístup bohatého ČEZ si pochvalu nezaslouží. Jeho nadace studenty odmítla. Nabídla jim pouze grant ve výši 200 tisíc korun na vybavení celé fyzikální učebny, ve které by se mlžná komora mohla nacházet. Vyhození přebytečných 120 tisíc korun prakticky z okna ji nezajímalo. Na všudypřítomné plýtvání upozornil ministr financí Andrej Babiš (ANO), který se otevření expozice zúčastnil: „Dnes univerzity chrlí různé politology a sociology, ale hospodářství potřebuje hlavně techniky. Do inovací dáváme 26 miliard ročně, ale nikdo neví, kde vlastně končí. Tady 
z toho vypadla mlžná komora, a ještě o tolik levnější, takže to je skvělé."

I jeho vládní kolega, ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) ocenil, že díky studentům, jako jsou autoři projektu, se daří ve školách zatraktivnit výuku přírodovědných a technických oborů.

Ze šestičlenného týmu, který v rámci neziskového občanského sdružení přístroj sestrojil, se na vysoké školy technického zaměření hlásí pět maturantů.

„Lidský kapitál je ve všech oborech to nejcennější. Proto bez ohledu na vládní sestavu by kvalita vzdělání měla být vždy v centru pozornosti," uvedl Marcel Chládek a přítomnému strážci státní kasy připomněl, že v EU jde do školství průměrně 6,1 procenta HDP, zatímco u nás to je o dvě procenta méně. „Je ojedinělé a fascinující, že se gymnazistům povedlo překonat všechny překážky, a to jak finanční, tak administrativní. My se s nimi na ČVUT setkáváme běžně, a ne vždy se je povede přemoci," zdůraznil přední český fyzik Petr Kulhánek, který při otevření expozice přednesl odbornou přednášku. 

Mlžná komora a její využití

K čemu projekt slouží?
Mlžná komora je předně určena vyučujícím a studentům na středních a vysokých školách. Může ale také sloužit ke vzdělávání nejširší veřejnosti v oblastech radioaktivity, radiační ochrany a obecně 
v oblasti jaderné fyziky.

Jaký problém řeší?
V tuto chvíli neexistuje v ČR organizace, která by vyráběla Wilsonovy mlžné komory schopné nepřetržitého provozu, s aktivní zónou větší než 0,1 m2. Nejbližší takovou organizací je německá firma PHYWE. Ceny jejích mlžných komor se pohybují od necelého milionu do tří milionů korun v závislosti na velikosti. Středoškoláci 
z Gymnázia Opatov mlžnou komoru ve stejné kvalitě sestrojili s rozpočtem 80 tisíc korun.

Kdo pomohl?
Díky darům od fyzických a právnických osob získali finance pro stavbu části prototypu nízkorozpočtové mlžné komory, která disponuje stejnými kvalitami jako originál. Nízkých nákladů dosáhli originálními postupy, využili vlastní stavební prvky, které byly původně určeny pro naprosto jiný účel.