Vrátit stromy do přírody má za cíl i celorepubliková iniciativa „Sázíme budoucnost“. Ta odstartovala na před dvěma lety a hodlá vyburcovat všechny aktivní lidi, kteří by dokázali vysadit deset milionů stromů v průběhu pěti let. Zatím se to podařilo zhruba z jedné desetiny, vysázeno bylo přes 1,1 milionů stromů. „A to díky 38 121 lidem, kteří sází budoucnost. Další přibývají,“ říká Anna Poledňáková, manažerka iniciativy Sázíme budoucnost.

Do „velké stromové revoluce“ se teď opět vložil i stát. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) počátkem srpna spustí další velký dotační program určený právě na sázení nových listnatých stromů. Celkově je ne tento účel vyčleněno rekordních 350 milionů korun a částka je určená nejenom na pořízení sazenic a načiní k sázení, ale i následnou péči o nové stromy.

Půlku od státu, půlku jinde

Za poslední dva roky se na základě peněz od MŽP podařilo v tuzemsku vysadit na 70 tisíc nových stromů. Podle ministerstva by se ale nyní číslo mělo zněkolikanásobit. Nově totiž budou peněžitě podporovány i velké výsadbové projekty realizované neziskovými organizacemi či Místními akčními skupinami. Na rozdíl od individuálních a malých výsadeb budou muset neziskové organizace získat peníze na výsadbu i od jiných subjektů. „V srpnu letošního roku příjem žádostí rozeběhneme a pokud se alokace nevyčerpá dříve, výzvy ukončíme na konci roku 2023. Malé výsadby mohou od nás získat podporu na projekt maximálně ve výši 250 tisíc korun, u velkých výsadeb to bude až pět milionů korun. U nich navíc chceme znásobit naši snahu a budeme od organizací požadovat navýšení sumy na výsadbu v poměru minimálně 1:1 vůči naší podpoře," vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Začne tedy fungovat systém, kdy stát zaplatí půlku a druhou musí neziskovky získat od různých donátorů.

Výsadba stromů ovšem není jen o sehnání sazenice, krumpáči a lopatě. Ještě před samotnou výsadbou je nutné dodržet určitá pravidla. Tím nejdůležitějším a nejzásadnějším je výběr místa. Jen tak lze zajistit, že strom nebude muset být v nejbližších letech pokácen. Ve městech je pak nutné postupovat v koordinaci s úřadem. „Při výsadbách v obcích a městech je také nutné vždy v konkrétním místě zkontrolovat vedení inženýrských sítí. Dále je potřeba si uvědomit, že stromy rostou po celý svůj život. Tento fakt je třeba respektovat a pro dané místo zvolit vhodný druh stromu. Při výsadbách stromořadí uvažujeme pro výpočet rozestupu mezi stromy 1,5 – 2 násobek velikosti dospělého jedince,“ vysvětluje Anna Poledňáková s tím, že veškeré důležité legislativní požadavky lze najít na stránkách iniciativy Sázíme budoucnost.

Pozadu nezůstávají v tomto směru ani některá města. Známý je třeba mediální výrok pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který v roce 2018 slíbil vysázet v hlavním městě do roku 2026 milion nový stromů. Zatím se číslovka stromořadí zastavila u hranice 370 tisíc. „Sázíme stromy jak ve vnějším prstenci Prahy, tak přímo v ulicích města. Nová stromořadí se objeví třeba v samotném centru na zrevitalizovaném Václavském náměstí,“ zopakoval včera primátor Hřib.