NATO se již dříve v reakci na ruský postup na Ukrajině rozhodlo posílit obranu svého východního křídla vytvořením nové síly velmi rychlé reakce o 5000 mužích, jakož i šesti velitelství v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku. Ty mají posloužit právě k rozvinutí sil rychlého nasazení, plánování společné obrany a koordinaci cvičení.

Jednota aliančních partnerů

Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel dnes v ČT prohlásil, že vojenská přítomnost na východě aliance nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Skladba malých jednotek, které dají dohromady asi jednu brigádu, není pro Rusko vojenskou hrozbou, uvedl a dodal, že to má ukázat jednotu aliančních partnerů. Také Stropnický soudí, že ani Rusko si nepřeje větší konflikt, podle jeho slov jde o to vydržet a ukázat připravenost.

Pavel řekl, že je dohoda na tom, že přítomnost NATO na území východních členů bude posílena, vzniknou plány pohotovosti pro východní alianční partnery a budou přijata opatření na posílení připravenosti reagovat na nepředvídatelné události v regionu.

Vilnius, Riga, Tallinn a Varšava usilují o trvalou přítomnost jednotek NATO v regionu. Aliance se až dosud omezovala na rotaci sil. USA už ohlásily, že umístí těžkou výzbroj pro americkou jednotku v síle brigády v Pobaltí, Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde by první síly měly být rozmístěny v polovině roku.

Stropnický uvedl, že ohrožení vedle Pobaltí a Polska cítí i Bulharsko a Rumunsko. „Je tam řada narušení vzdušného prostoru a výsostných vod," uvedl ministr.

Poláci pořádají letos v červenci ve Varšavě summit, na kterém by plány posílení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě měly být dokončeny. Polsko by podle svého prezidenta Andrzeje Dudy stálo o trvalou přítomnost aliančních vojáků na svém území. Některé země NATO se ale tomuto kroku brání. Obávají se nákladů na tuto misi a také dalšího zhoršení vztahů s Moskvou, které by to nejspíš vyvolalo.