Podle ministra plánovaný rozpočet dává solidní prostor pro rozvoj a pro to, aby se modernizovala armáda. „Není něco, co bychom nutně potřebovali a na co nemáme peníze," uvedl Stropnický.

Výše meziročního růstu v příštím roce o zhruba 4,5 miliardy korun podle něj odpovídá tomu, na co zvládne ministerstvo vypsat tendry a peníze proinvestovat. „Vítám některé změny zákona o veřejných zakázkách, protože tam už není jediné kritérium nejnižší ceny," řekl. Poukázal i na další změny zákona, například černé listiny uchazečů nebo postup v případě přihlášení jediného uchazeče o zakázku.

Obrněná brigáda

Armáda plánuje do roku 2029 koupit pro sedmou obrněnou brigádu asi 200 bojových vozidel pěchoty. První kusy by vojáci mohli dostat v roce 2019. Dalším velkým nákupem v příštích letech bude pořízení 49 děl, osmi mobilních 3D radiolokátorů nebo 12 víceúčelových vrtulníků.

Česko se vstupem do NATO zavázalo k vyčlenění dvou procent HDP pro potřeby obrany, v současné době se ale rozpočet ministerstva obrany pohybuje kolem jednoho procenta. Vládní koalice se dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP. V takovém případě koncepce předpokládá, že v roce 2020 by ministerstvo obrany mělo při každoročním dvouprocentním růstu české ekonomiky k dispozici 72,86 miliardy ko­run.

V roce 2015 bylo z konečného rozpočtu ministerstva obrany 48,96 miliardy korun vyčerpáno 47,34 miliardy. Ministerstvo loni hospodařilo se schváleným rozpočtem 44,4 miliardy, zbylé téměř tři miliardy podle úřadu tvořily nespotřebované výdaje z roku 2014, mimorozpočtové zdroje a platby z EU a NATO.