Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studentů VŠ bude opět o něco méně, odhaduje předseda Rady VŠ

Praha - Studentů vysokých škol bude opět o něco méně, odhaduje předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Důvodem je demografický vývoj i způsob financování, řekl. Loni na vysokých školách v Česku studovalo asi 327 tisíc lidí. Nový akademický rok bude slavnostně zahájen ve čtvrtek v Praze.

24.9.2016
SDÍLEJ:

Studenti. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Ondřej Littera

Vzhledem k demografickému vývoji studentů vysokých škol ubývá od roku 2010. Tehdy jich bylo bezmála 400 tisíc. Fischer tentokrát očekává pokles v řádech jednotek procent.

Také kvůli tomu, že 90 procent financí dostanou veřejné VŠ od státu podle loňského stavu bez ohledu na aktuální počet studentů. Každá univerzita má určité rozmezí počtu studentů, které může přijmout. „Dá se předpokládat, že vzhledem k nastavení financování to bude spíše na dolní hranici tohoto rozmezí," řekl Fischer.

Soukromé VŠ nedostávají od státu nic

Na rozdíl od jiných oblastí školství, které od státu dostanou více peněz, budou vysoké školy hospodařit v roce 2017 s přibližně 21 miliardami korun stejně jako letos.

Tentokrát ale tuto částku budou mít kompletně zahrnutou přímo v rozpočtu. Jedná se o výdaje pouze na veřejné vysoké školy, na kterých loni studovalo 292 578 lidí. Soukromé VŠ na rozdíl od jiných soukromých škol nedostávají od státu nic.

Mezi studenty SŠ je oblíbená ekonomie 

Středoškoláci od vysokých škol očekávají zejména dobré uplatnění po studiu, zjistil průzkum agentury STEM/MARK pro Vysokou školu podnikání a práva a Vysokou školu obchodní v Praze. Jako důležitý faktor pro výběr školy to uvedlo 85 respondentů. Následuje kvalita výuky a vyučujících, kterou zvolilo 62 procent středoškoláků.

Středoškoláci by podle tohoto průzkumu chtěli studovat zejména ekonomii, medicínu a sociologii. Z žádaných technických oborů mají zájem především o informační technologie.

Nejvyšší náklady mají studenti v Praze 

Při výběru vysoké školy maturanti zohledňují také životní náklady ve vybraném městě. Ty se pokusila vyčíslit studie zpracovaná odborníky z Vysokém školy ekonomické. V Praze, Plzni, Ostravě, Brně, Olomouci a Liberci srovnávala náklady vzorového studenta.

Ten bydlí na dvoulůžkovém pokoji na kolejích, stravuje se převážně v menze a částečně také v restauraci, platí si měsíční jízdenku MHD, příležitostně sportuje a chodí za zábavou a na brigádě stráví 16 hodin měsíčně. Nejvyšší náklady má v Praze, kde by měl utratit 6539 korun měsíčně.

Na soukromé školy se lze ještě hlásit

Vzhledem k vyšším výdělkům za brigády je ale Praha výhodnější než Brno, kde jsou náklady takřka stejné. Kromě příjmu z brigád tam student potřebuje více než 5000 korun, v Praze je to 4811. Nejlevněji ze srovnání vyšla Plzeň, kde vzorovému studentovi stačí asi 4000 korun. Je to dané zejména levnějším ubytováním.

Ačkoliv akademický rok prakticky začíná, na většinu soukromých škol se studenti mohou ještě hlásit. V republice jich působí asi čtyři desítky, zatímco veřejných škol je 26. Na soukromých VŠ studuje desetina vysokoškoláků.

Vysoké školy čekají novinky 

Největší je Metropolitní univerzita Praha, která má více než 5000 studentů. Soukromé školy se věnují zejména ekonomickým oborům. Školné se podle údajů na webech pohybuje přibližně od 40 tisíc do 60 tisíc korun za akademický rok. Studenti soukromých škol bývají často zaměstnaní, zhruba polovina z nich má kombinovanou formu studia. Na veřejných VŠ touto formou studuje čtvrtina lidí.

Vysoké školy se musejí také přizpůsobit nové právní úpravě, která od tohoto akademického roku platí. Do srpna 2017 musejí upravit všechny vnitřní předpisy, jako je například statut, studijní a zkušební řád nebo volební řády. Školy také musejí dotáhnout a uvést do praxe nový systém vnitřního hodnocení kvality.

Čtěte také: Vysokoškolské koleje v Praze jsou plné, studenti chtějí komfort

Autor: ČTK

24.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Ponorka A.R.A. San Juan
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Bouchání do stěny. Námořnictvo možná zachytilo ztracenou ponorku

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Za druhé světové války tisíce japonských dobrovolníků narukovaly k pilotům kamikaze. Ti se pak s letadly plnými výbušnin vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Současná anketa britské stanice BBC ukazuje, že díky vlivu nacionalistů se sebevražední letci v očích nové generace opět stávají hrdiny.

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT