Vyplynulo to z nové studie pro vládní Agenturu pro sociální začleňování. Její autoři analyzovali přístup 70 obcí, jejich svazků a mikroregionů po celém Česku. Zaměřili se na žáky ze sociálně vyloučených rodin, kteří často bydlí ve vyloučených lokalitách. Z velké části jde o Romy.

Rozdělení dětí na ty, jež už na základní škole dostanou lepší vzdělání, a na druhé, „odsouzené“ k učení se v horších školách, v mnoha obcích často podporují všichni zúčastnění dospělí. Tedy školy, úřady i samotní rodiče dětí z vyloučeného prostředí, kteří se změn obávají. „Panuje tam na tom lokální shoda, která vyhovuje úplně všem,“ řekl Deníku spoluautor studie Karel Čada.

Horší práce i zdraví

InfografikaSoustředění dětí z chudších rodin do určitých škol podle odborníků snižuje jejich šance pokračovat ve studiu na středních školách a v dospělosti se prosadit v lépe placených profesích. Důsledky si znevýhodněné děti nesou celý život, kromě nižšího příjmu je poté častěji čekají i zdravotní potíže.

Podle studie považuje 60 procent rodičů za obohacení třídního kolektivu, jsou-li v něm zastoupeni talentovaní žáci. Asi třetina by podle průzkumu, který je součástí studie, jako plus hodnotila cizince nebo děti nevidomé či neslyšící. Naopak by více než 60 procentům respondentů vadilo, kdyby do „jejich“ školy chodily i děti s poruchou chování. Více než čtvrtina dotázaných se negativně vymezila vůči žákům s poruchou autistického spektra a Romům.

Souvislosti mezi studijními úspěchy dětí a jejich sociálním prostředím se věnuje i analýza sociologů agentury PAQ Research, jejíž výsledky zveřejnil server iRozhlas.cz. Nepříznivé vzdělávací podmínky autoři zaznamenali zhruba ve třetině z 206 obcí s rozšířenou působností.

První krok dobrým směrem

Podle Daniela Prokopa z PAQ Research záleží na tom, jak děti bydlí. Mají-li rodiny s bydlením potíže, mají děti více absencí, hůře se učí a propadají. „Často se stěhují, mění školy či bydlí od nich daleko. Mají na ně negativní vliv lidi z prostředí, kde bydlí – nízké ambice či drogy a vyšší kriminalita,“ uvedl pro iRozhlas.cz Prokop.

Podle Čady se přesto situace dětí z vyloučených lokalit zvolna zlepšuje. „Kroky jako změna školského zákona a podpora inkluzivních opatření vedou správným směrem. Je ale velké riziko, že zůstane jen u tohoto prvního kroku,“ konstatoval. „Když je školství tak podfinancováno, jako je tomu nyní, a navíc je také přebyrokratizované, daří se motivovat učitele jen obtížně,“ dodal.