Glyfosát může ohrozit vývoj lidského plodu, zvyšuje riziko genetických mutací a rakoviny. Protože se ale z těla dostane už po týdnu, je jeho přímý vliv na lidské zdraví těžko prokazatelný. V přírodě snižuje biologickou rozmanitost a vyplavuje se z půdy do podzemních vod.

„Množství glyfosátu, která byla v moči českých dobrovolníků nalezena, nepřekračují současná oficiální hygienická doporučení. Podle nezávislé vědecké studie z roku 2012 je však bezpečná denní dávka dvanáctkrát nižší, než je oficiálně tolerovaná," upozornili aktivisté.

Stát to musí řešit

Herbicid známý pod obchodní značkou Roundup se kromě hubení plevele na polích používá k postřikům v parcích nebo na železnici. Do těla se může dostat v jídle, vdechnutím nebo dotykem. Ekologům hlavně vadí jeho použití k dosoušení řepky, kukuřice nebo slunečnice před sklizní.

„Glyfosát se u nás naprosto zbytečně nadužívá k účelům, kde by vůbec nebyl třeba," upozornil Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. „Stát musí tuto situaci řešit. Měl by pomáhat zemědělcům i ostatním uživatelům zavést metody a najít alternativy, které sníží nadměrné plýtvání chemikáliemi," dodal. Kromě zákazu použití glyfosátu k dosoušení zemědělských plodin by se mělo víc podporovat ekologické zemědělství nebo takzvaná integrovaná ochrana, při níž je zapotřebí mnohem méně postřiků.

Glyfosát patří mezi světově nejpoužívanější pesticidy. V Česku se jej v roce 2011 spotřebovalo více než 962 tun, což je zhruba šestina celkové spotřeby pesticidů. Nejčastěji se používá na obiloviny a olejniny, zejména k postřikům řepky. Kvůli nadměrnému používání začínají být plevele odolné a musejí se používat čím dál silnější látky.