Věděla jste už na základní škole, čemu se jednou chcete věnovat? Vybírala jste si střední školu podle toho?
Určitě ano. Chtěla bych být učitelka a učit ve škole. Vím, že kvůli tomu musím na vysokou. Takže jsem se rozhlížela po všeobecném vzdělání, nepřemýšlela jsem nad střední odbornou školou.
Měla jste skvělé studijní výsledky, nejhorší známkou byla dvojka. I z fyziky nebo matematiky, což bývají strašáci, kvůli kterým se žáci nechtějí dál hlásit na gymnázia. Proč jste se nakonec rozhodla pro lyceum a ne pro gymnázium?
Věděla jsem, že bych chtěla nějaké všeobecné humanitní zaměření a přípravu na vysokou. Ale u svého oboru nevidím důvod, proč na gymnázium chodit, když byla nabídka jít na lyceum a rovnou tak mít to vzdělání vyprofilované. Kdybych chtěla být právník nebo lékař, asi bych nad gymnáziem uvažovala. Ale takhle mi dává větší smysl pedagogické lyceum. Z gymnázia jsem měla dojem, že bych se musela hodně drtit a úplně všechno.
Můžeme tedy vnímat lyceum jako gymnázium, ale s rozvrhem výuky, kdy odborné předměty ukrajují z hodin na úkor těch všeobecných a nároky na studenty jsou třeba menší?
S tím úplně nesouhlasím. Lycea jsou podle mě pro ty žáky, kteří mají zájem o všeobecné vzdělání, jsou studijní typy a rádi se dál vzdělávají ve všem i na střední. Byť už s vědomím, že pro další zaměstnání toho hodně nevyužijí. My máme stále chemii, biologii, fyziku, matematiku, zeměpis, dějepis v poměrně velkém hodinovém zastoupení. Máme i některé gymnaziální učebnice. Ale je pravda, že to neprobíráme tak do hloubky, jako na gymnáziích. A naopak máme už předměty, které nás vyprofilují k pedagogické práci – hudební výchovu, dramatickou, výtvarnou, pedagogiku a podobně. Ve druhém ročníku si volíme i přímo specializaci. Na druhou stranu, pokud se rozmyslím, že do školství nakonec nepůjdu, myslím, že budu připravená i na vysokou jiného zaměření. Jen toho budu třeba muset víc dohnat.
close
info
Zdroj: Deník/Kamila Minaříková
zoom_in
Část učebnic lyceí je stejná jako pro gymnázia
U gymnázií je trochu problém, že pokud absolventi dále nepokračují na vysokou, nemají žádnou specializaci. Jak je to v případě vás lyceánů?
My už do práce rozhodně můžeme. (směje se) To je velká výhoda. Po maturitě můžu být třeba hned asistent pedagoga nebo pracovat ve školní družině. Ale myslím, že lyceáni chtějí hlavně na vysokou pedagogickou. A já upřímně, pokud budu se studiem na lyceu úspěšná, očekávám, že bez problémů projdeme díky přípravě přijímačkami a ten obávaný přechod ze střední na výšku nám problém dělat nebude. A třeba první ročník bude bez potíží.
Lycea u nás nemají tak široké zastoupení a z pohledu z venku to vypadá, že vznikají skoro na zelené louce. Sama jsem na lyceu studovala a vnímala jsem, že lycea lákala i velmi mladé pedagogy, kteří byli hlavně odborníci ve svých oborech a to učení k tomu přibrali. Vnímáte to podobně, setkáváte se s tím?
Rozhodně máme hodně mladých učitelů, kteří, pokud to srovnám třeba ze základní školou, mají strašně moderní výuku. Hlavně je to vidět u jazyků, pořád vymýšlejí něco nového. Je znát, že sami hodně cestovali a mají zkušenosti, ví odkud čerpat. Podobně je to vidět třeba i u psychologie. Je pravda, že u řady učitelů mám pocit, že je daný předmět baví a věnují se mu i jinak, než učitelé, kteří jedou jen podle osnov.
