Věděli jste o existenci Nora Anderse Behringa Breivika, který zavraždil téměř sto lidí? Před časem se totiž pohyboval v Praze s úmyslem nakoupit tu zbraně.

My nemůžeme komentovat informace, které se objevují ve veřejném prostoru. To je výhradně věc norské policie a dalších orgánů. V kontaktu s norskou stranou ale jsme a poskytujeme jí veškerou možnou pomoc.

Spíš jsem se ptala na to, zda je v silách BIS sledovat aktivity lidí, kteří se chovají podivně, ale nejsou přitom členy nějaké organizované extremistické skupiny?

Kdykoliv a kdekoliv na světě se může objevit osamocený šílenec, jemuž v realizaci násilného činu téměř zabránit nelze. To by musela být polovina lidstva policisty, aby hlídala tu druhou. Do hlavy nikomu vidět nelze.

Ve zprávě BIS o pravicovém extremismu v prvním čtvrtletí 2011 se třeba píše, že vznikly nové internetové stránky, jejichž autoři se hlásí k české odnoži pravicově extremistického uskupení Blood&Honour/Combat 18. Máte v hledáčku dejme tomu organizované motorkáře? Údajně na klub Hells Angels měl právě Breivik kontakty.

My se zabýváme skupinami s extremistickým náhledem na svět. Naše role je v tom, aby tyto názory nepřerostly v násilné činy. Tuto scénu tedy známe a pečlivě sledujeme. V okamžiku, kdy se objeví informace, že pachatel má vazby na extremisty, naše protiteroristická sekce si okamžitě přizve do týmu kolegy z protiextremis­tického odboru. Nicméně v souvislosti s tímto případem jsme nezaznamenali žádné oživení české extremistické scény. Nenašli jsme ani žádné hypotetické spojení mezi našimi a norskými extremisty.

Breivik na internetu před třemi roky vyvěsil svou publikaci, v níž brojí proti emigrantům a násilí nazývá matkou pokroku. Neměl to být jasný signál pro bezpečnostní orgány?

Pokud se něco takového objeví, je nutné zjistit, zda jde jen o slova a do jaké míry už jde o riziko jejich přeměny v násilný čin. To je běžná práce zpravodajských služeb. Jenže podmínkou je zjistit, že vůbec něco takového někdo sepisuje.

Právě. Někteří analytici hovoří o tom, že Breivikův zločin je fatálním selháním norských zpravodajských služeb.

Selhání by to bylo v případě, že by se přípravou násilí zabývalo větší množství lidí. Jestliže se k hrůznému činu odhodlá izolovaný jedinec, byl by úspěch spíš náhodou kombinovanou se štěstím.

Breivik se ale na hromadnou vraždu dlouhodobě a pečlivě chystal. Sháněl zbraně po celé Evropě, psal pamflety. To je přece dost podnětů pro zbystření pozornosti.

Musel by ale aktivity vyvíjet v extremistickém prostředí a udržovat s ním nějaké kontakty.

Znamenala norská střelba pro BIS přechod na pohotovostní režim?

Zcela určitě. Od samého začátku služba pracuje v mimořádném režimu. Naši důstojníci s kontakty v rizikovém prostředí dostali pokyn, aby nic nenechali bez povšimnutí a věnovali pozornost i věcem, které navzájem na první pohled nesouvisejí. Oživili jsme i kontakty s našimi zahraničními partnery a postarali se, aby správné informace byly na správném místě. Bez toho se efektivní práce zpravodajců v globalizovaném světě neobejde.

Čtěte také: Brzybohatý: Radikalizace je důsledkem nespokojenosti