Ministerstvo zemědělství počítá s vybudováním až 86 nádrží. Dlouhodobě se největší sucho zaznamenává na Rakovnicku a na jihu Moravy. „V obou případech již dochází k řešení a probíhá příprava několika nádrží,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Loni podle něj úředníci začali s výkupy pozemků pro nádrže Vlachovice na Zlínsku a Senomaty a Šanov na Rakovnicku, první stadia příprav začala také u některých dalších přehrad.

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička je spokojen, že úřady vycházejí z doporučení odborníků. „Mám ale výhrady k tempu zavádění opatření, které by se mělo výrazně zrychlit,“ řekl Sklenička Deníku. Podobně situaci vidí také předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). „Samozřejmě by bylo zapotřebí připravit více moderních investic a ty v krátké době realizovat. To se ovšem nedaří díky procesům jako jsou majetkoprávní řešení, projektová příprava, povolovací procesy, zajištění investičních prostředků, výběrová řízení,“ řekl Kuba Deníku.

Stát by tak měl podle Skleničky ročně na opatření na zadržení vody v krajině vynakládat na 30 miliard korun. „Celkem nás účinná adaptace na území celého Česka bude stát řádově vyšší stovky miliard,“ míní. „Šance ochránit Česko před suchem v dlouhodobém horizontu jistě stále existuje, i když se nám potřebný čas rychle krátí,“ prohlásil Sklenička.

Odpůrci přehrad

Podle Bílého podporuje ministerstvo zemědělství ročně v dotačních programech na výstavbu a obnovu rybníků a malých vodních nádrží, poldrů na zachycení vody i úpravy drobných vodních toků či rozvoj závlah částkou 12 až 15 miliard korun. Další peníze na opatření proti suchu formou nejrůznějších dotací rozděluje zájemcům také ministerstvo životního prostředí. Kupříkladu na program Dešťovka na využití srážkové vody na zahradě nebo takzvané šedé vody doma již vynaložilo na 425 milionů korun, k dispozici je ještě dalších 40 milionů.

Stavba nových přehrad má ale i své odpůrce. „Ačkoli se může na první pohled jevit jako správné řešení, opak je pravdou,“ řekl Deníku Milan Vítek z Greenpeace. „Spíš než řešení sucha a jeho předcházení jde o péči o stavební průmysl,“ tvrdí Vítek. Zatímco se totiž nečeká dlouhodobé snížení souhrnu srážek, průměrná teplota poroste. „Pršet bude stále stejně, ale více se vypaří, tedy bude sucho. A z vodních ploch přehrad se voda vypařuje snáze,“ uvedl Vítek.

Ochránci přírody proto spíš než stavbu nových nádrží preferují obnovení vodních toků a budování mokřadů a přírodních ploch zadržujících vodu, obnovu lesů s pestrou druhovou skladbou a důraz na zemědělství šetrné k životnímu prostředí a bránící erozi půdy. K tomu by podle nich vedla třeba změna systému vyplácení dotací. „Musíme je proměnit tak, abychom podpořili primárně ty zemědělce, kteří chtějí hospodařit šetrně a v různorodé krajině, a ne na velkých lánech s velkým množstvím chemie,“ uvedla Anna Kárníková z Hnutí Duha.

Podobný názor zastávají i někteří zástupci obcí, jichž se téma sucha rovněž bytostně týká. Také oni mluví zejména o zlepšení zemědělských i lesních půd, rozšíření mokřadů, revitalizaci vodních toků a tůní. „Je nutná kombinace všech těchto opatření, jak pro zásobování obyvatel a průmyslu pitnou a užitkovou vodou, tak pro zadržení vody v krajině a půdě a lepší využití dešťové vody,“ uvedl pro Deník Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí. „To, co potřebujeme nejvíc, není státní podpora, ale změna myšlení lidí, podniků, zemědělců, lesníků i obcí. To také není krátký proces,“ dodal Jiránek.