Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení a europoslanec Bernd Posselt o něm mluvil jen jako o „jistém politikovi" a Zemanovo jméno 
v proslovech přímo nezaznělo ani včera. Kritice však český prezident neunikl.

„Vyděsilo mě, že v české prezidentské kampani byla opět bezostyšně vytažena antiněmecká karta. Bohužel prezident na Hradčanech nerozpoznal, že jeho argumentace byla už dobou překonána," prohlásil včera předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany. Český prezident sudetské Němce příliš nepotěšil minulý měsíc při návštěvě Rakouska, kdy zopakoval, že jejich poválečný odsun byl za vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti. Devadesát procent příslušníků německé menšiny v předválečném Československu také obvinil z kolaborace s nacisty.

Hitler po výkrmu

Mluvčí sudetských Němců 
a europoslanec Bernd Posselt, jehož Zeman před lety přirovnal k „Hitlerovi po výkrmu", výroky přímo nekomentoval, ale pochválil premiéra Petra Nečase za to, jak na ně reagoval.

„Udělalo na mě obrovský dojem, když se český premiér okamžitě ohradil a prohlásil, že taková vyjádření dokládají, že ten dotyčný ještě nedospěl do Evropy 21. století," řekl Posselt.

Nečas sklízel od sudetských Němců chválu především za svůj omluvný projev, který přednesl v únoru v Mnichově. A to i přesto, že český premiér v podstatě pouze zopakoval to, co stojí v česko-německé deklaraci z roku 1997.

„Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských 
a česko-německých vztahů," řekl podle ČT německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který Nečasův proslov celý ocitoval.

Zlé i to dobré

Cenu za lidská práva od sudetských Němců převzal filmař David Vondráček, jehož dokumentární filmy o poválečném odsunu Zabíjení po česku a Řekni, kde ti mrtví jsou vzbudily v tuzemsku bouřlivé reakce. „Neexistuje kolektivní vina. To zlé i to dobré pochází vždy od jednotlivce," zdůraznil laureát, jehož Posselt označil za „opravdového velvyslance humanity". Ocenění za roli v česko-německém sblížení si odnesl 
i bavorský premiér Horst Seehofer.

Sudetoněmecké sjezdy jsou sice stále ostře sledované, ale účast na nich je v posledních letech stále nižší. Zatímco letos organizátoři očekávali deset tisíc návštěvníků, před deseti lety jich dorazil šestinásobek, připomněla ČT. Atmosféra je také podstatně smířlivější než dříve. Hlavní terč sudetoněmecké kritiky, takzvané Benešovy dekrety, připomněla jen bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová, podle níž tento dokument „nepatří do Evropy" a „blokuje budoucnost".