„Jako barbarští řezníci střílí laně matky, jen pár dní a týdnů před tím, než kladou mláďata. Za zástřelné se rozdělují finanční odměny, takže lovící personál je k jatkám přímo vyzýván a finančně motivován,“ napsal v článku na svém blogu Mánek, podle něhož bylo letos takto zastřeleno 18 březích laní, vloni to byl poloviční počet. V příspěvku se opřel i do ministra životního prostředí Richarda Brabce, který je podle něj lesníky nazýván doktorem Mengelem.

Správa NP Šumava absolutně odmítá, že by střílení březích laní bylo její politikou. „Budeme se proti nechutným Mánkovým pomluvám a přirovnáním postupů parku a ministra Richarda Brabce k nacistickým zločinům a zločincům bránit právní cestou,“ reagovalo v tiskovém prohlášení vedení parku.

Ročně je v NPŠ zastřeleno zhruba 700 kusů jelení zvěře. „Důvodem je regulace, neboť způsobuje škody na lesních porostech,“ uvedl mluvčí parku Jan Dvořák.

Mánek souhlasí s tím, že odstřel je nutný, ale tvrdě kritizuje to, že se střílí i březí laně. „To za mého ředitelování nebylo,“ řekl Deníku s tím, že si je vědom toho, že jelení zvěř mladší dvou let se smí nově střílet celoročně a že by těžko dokázal, že některá z odstřelených laní, které má ve své evidenci NPŠ, byla starší. „Ale tyto laně mohly být březí a přitom jim ještě nemuselo být 24 měsíců, mohlo jim být 23, 22, 21… A oni řeknou, že na ně střílet mohli. Ale jednají neeticky, dle zkušeností je 90% mladých laní březích. Normální lesák v tu dobu na laň nestřílí. Děje se to jen v NP Šumava. Nedělají to ale zdaleka všichni,“ uvedl Mánek, jenž zveřejnil i snímky laně, která podle něj byla koncem dubna 2021 postřelena v NP Šumava a zhasla o pár dní později v sousední honitbě.

„Znám celý příběh, je dokladovaný. Laň byla podle zběžného zhodnocení chrupu asi čtyřletá. Přitom pokud je zastřelena laň starší dvou let v době kladení mláďat, jde o porušení zákona o myslivosti a čin může být označen jako pytláctví,“ konstatoval Mánek s tím, že myslivci, kteří ji našli, ale kolegy pro pytláctví neudali a nechtějí být jmenováni. On sám také trestní oznámení podat nehodlá.

NP Šumava kritiku odmítá

Vedení Správy NP Šumava Mánkova slova vytočila do běla. „Správa NP Šumava odmítá, že by postřelená březí laň, ulovená v honitbě v Kašperských Horách, byla důsledkem politiky Správy NP Šumava. Správa parku a její zaměstnanci se při lovu jelení zvěře řídí platnými zákony a vyhláškami,“ reagoval mluvčí parku Dvořák. Na otázku, zda považuje za etické střílet březí laně, byť jsou mladší dvou let a zákon to umožňuje, reagoval, že se NPŠ striktně řídí zákony.

„Pokud Jiří Mánek již v květnu disponoval fotografiemi a informacemi, že došlo k trestnému činu pytláctví, bylo jeho okamžitou povinností, včetně zmiňovaných pracovníků ze sousední honitby, kteří mu podle jeho slov informace poskytli, ohlásit tyto skutečnosti orgánům činným v trestním řízení. Pokud tak neučinil, a nyní bez předložení jakéhokoli důkazu tyto skutečnosti zveřejňuje tiskem, mohl by se dopustit naplnění skutkové podstaty trestného činu pomluvy či křivého obvinění,“ uvedl Dvořák a doplnil, že vedení parku nyní připravuje právní kroky, kterými hodlá sebe a své zaměstnance bránit proti pomluvám a poškozování dobrého jména, kterého se Mánek svým textem dopouští.

Odstřel jelení zvěře na Šumavě vyvolal velké emoce už vloni, kdy správa NPŠ navrhla zapracovat do zásad péče o národní park lov jelení zvěře v obůrkách. S tím ale tvrdě narazila u místních starostů. „Jsem zásadně proti, je to prasárna. To už mohou tu zvěř rovnou trávit,“ okomentovala to tehdy například starostka Borové Lady Jana Hrazánková. Návrh tak do zásad péče zapracován nebyl. A i když by i přesto mohli myslivci zvěř v obůrkách střílet, podle Dvořáka se tak neděje. „V přezimovacích obůrkách nelovíme,“ uvedl.