Vláda je podle něj jediná, kdo může o situaci v národním parku rozhodovat, když jej v roce 1991 zřídila. Kraj věří tomu, že se tak podaří najít jakousi platformu, na níž bude moci být postavena všeobecná dohoda o Šumavě.

"Národní park vznikl rozhodnutím vlády. Proto by podle mého názoru měla vláda říci, co se bude na Šumavě dál dít. Když se staví dálnice, tak se také zjišťuje, jestli je to ve veřejném zájmu," uvedl hejtman. Usnesení musí ještě schválit krajské zastupitelstvo.

Podobný postoj mají prý i šumavské obce. Zahradník tvrdí, že s nimi nikdo nehovoří o zvětšení bezzásahových území. Šestnáct starostů proto před časem podalo rozklad proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí. V něm se brání rozšíření prvních zón, tedy nejcennějšího území, kde správci nechávají volnou ruku přírodě.

"Ponechání části dřeva v podstatě rozšiřuje stávající území prvních zón. K tomu dochází bez procesu veřejného projednání, které tomu musí předcházet a je přesně definováno zákonem," dodal hejtman.

Národní park Šumava má rozlohu přes 69.000 hektarů. Je tak největším národním parkem v republice. Zahrnuje nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u přehradní nádrže Lipno.