Šťastné, veselé a hlavně perlivé. Tak už několik let vypadají české Vánoce z pohledu obchodníků a producentů vín.

Češi se za poslední dekádu probojovali do žebříčku největších dvaceti trhů se šumivým vínem. Podle posledních dat mezinárodní analytické společnosti IWSR je nyní Česko na 17. místě v celosvětových prodejích sektů. Na každého Čecha teď připadá v průměru 1,9 lahve sektu na rok, pro srovnání v Německu je to skoro pět lahví.

Stále přitom platí, že třetinu bublinek Češi koupí v prosinci. „A to navíc v jeho druhé polovině,“ popisuje prezident Vinařské unie ČR a zároveň generální ředitel Bohemia Sektu Ondřej Beránek. Proti předchozím létům ale data o prodejích ukazují i druhou, byť zatím daleko menší perlivou sezonu. „Rostou prodeje v létě, je tu evidentně patrný vliv prosecca a také sektů typu ice podávaných s ledem,“ doplňuje Beránek.

Šumivé víno. Ilustrační snímek
Bitva o Prosecco. Bublinková válka mezi Itálií a Chorvatskem eskaluje

Nejprodávanějším sektem zůstává Bohemia Sekt – demi sec. Česko mimochodem v roce 2022 oslaví osmdesát let od novodobého začátku výroby sektů u nás. Stalo se tak ve Starém Plzenci, odkud i dnes perlivá vína vyrážejí do celé republiky.

Úspěch menších vinařů

V posledních letech ale roste konkurence. Ke klasikům, jako je Znovín Znojmo, Templářské sklepy či Proqin, se do bublinového souboje přidávají střední a menší vinaři, jako je Michlovský, Mádl či naposledy vinařství Gurdau. I nástup italského prosecca je ohromný, za poslední dva roky vyrostly prodeje v Česku o více než 70 procent, vede Mionetto.

Aby se v Česku víno mohlo označovat za sekt, platí přísná zákonná pravidla. Sekt musí zrát minimálně půl roku, než jde do prodeje (u prosecca například taková podmínka není). Bublinky v sektu přitom musejí vzniknout spontánním kvašením, nesmí se tedy sytit dodáním CO₂. Pokud je víno dosyceno CO₂, označuje se na etiketě jako „perlivé víno“, ale nikoliv sekt.