Jak skončí diplomatický spor mezi Českem a Ruskem? Tím, že bude množství diplomatů omezeno na obou stranách nejnižší možnou úroveň, tedy lidově řečeno na úroveň „velvyslanec a jeho řidič“?
Ano, dojde k tomu.

Na výbuchu skladu ve Vrběticích se podíleli Rusové. Vše o tématu čtěte ZDE

Co to znamená pro fungování velvyslanectví na obou stranách?
Znamená to, že nebudou fungovat normální diplomatické služby. Tyto služby přitom potřebujeme, protože nelze osobní kontakt ničím nahradit. Svým studentům často cituji francouzského velvyslance, který říkal, že každý den s někým snídá a s někým obědvá. Vytváří se tím síť kontaktů, díky kterým ví, kde, kdo, s kým a jak. To samozřejmě dělají i čeští diplomaté v Moskvě a pomáhají tím České republice. To se teď výrazně omezí. My sice budeme moci sledovat ruskou televizi, číst ruské noviny, ale osobní kontakt a osobní přítomnost nahradit nelze.

Může podle vás následovat ještě nějaký další krok, jako stažení velvyslanců, nebo dokonce přerušení diplomatických styků?
To se nestane. Nestalo se to ani mezi Ruskem a Ukrajinou. Ani tam nebyly přerušeny diplomatické vztahy. A proto se to nestane ani mezi Moskvou a Prahou. Budeme mít tedy velvyslance v Rusku a Rusko bude mít velvyslance v České republice. Možná, že budou povoláni na konzultace. Ale formálně zůstanou ve funkci.

A tímto omezením počtu diplomatů to celé skončí?
To právě ne. Rusové si to nenechají líbit a budou se snažit ovlivnit jiné procesy, v Evropě i mimo Evropu, které se nás týkají. Například zatlačí na Turecko, aby zvýšilo požadavky vůči EU za omezení nelegální migrace. Prostě, že udělají něco, co bude bolet nejen Česko, ale víc států.

Může Rusko sáhnout k nějaké formě ekonomických sankcí?
Já odhaduji, že žádné ruské ekonomické sankce nepřijdou. Za prvé na nás by neměly zásadní dopad a za druhé Rusko samo bylo vždy proti ekonomickým sankcím.

V čem může být pro Česko výhodné, že se teď nastaví nová diplomatická startovní čára?
Výhoda může být v tom, že počet diplomatů určuje hostitelská země. Česká republika určitě nebude otevřená tak masivnímu nárůstu počtu ruských diplomatů. Je otázka, zda mezi nimi bude méně zpravodajců, protože nemáte příliš šance zjistit, zda když k nám někdo přijíždí, zda je zpravodajec, nebo nikoli. Ale to, kolik bude v Česku ruských diplomatů, v rukou mít budeme.

Je to tak, že do teď byla ruská ambasáda opravdu tak naddimenzovaná, že v Praze není žádné jiné srovnatelně velké velvyslanectví?
Ano, to zastoupení bylo mohutné. Je to tradice už z bývalého Sovětského svazu a nedařilo se to snížit. Pokud ale chcete počty diplomatů na ambasádě snížit a nechcete konflikt, lze toho docílit jen prostřednictvím jednání, které je vždy něco za něco. A k takovému jednání s Ruskem nedošlo.

Jak hodnotíte výsledky dosavadních českých snah o získání podpory v konfliktu s Ruskem od spojenců v Evropské unii a NATO?
Zatím jsme hodně zklamán.

A podaří se to dohnat v těch příštích dnech?
Doufám, že se to podaří.

A kdo může za dosavadní neuspokojivý průběh snah o získávání podpory? Je to vina české strany?
Odpovědnost je na obou stranách. Nejsme to jen my, kdo potřebuje společný postoj. Je to i NATO a Evropská unie. A musí to být konkrétní kroky, ne pouze verbální podpora. Rusko pozorně sleduje, jak jsou aliance a unie soudržné a podle toho vyhodnocuje, jak jsou silné. Nejde o to, jestli je Česko velký, nebo malý stát, ale o sílu našeho spojenectví. Rusko si i na současné krizi testuje, jak fungují naše spojenecké vztahy.

Může za tu doposud slabou podporu EU a NATO to, že prezident Miloš Zeman už skoro týden k ruskému teroristickému útoku mlčí?
Nepřeceňujme prohlášení prezidenta. Všichni v EU i v NATO vědí, že zahraniční politiku dělá česká vláda a proto je zásadní to, co dělá vláda. Prezident by samozřejmě svoji aktivitou mohl pomoci. Ale nezveličujme, že by jeho veřejné prohlášení mělo zásadní vliv na postoj NATO a EU k České republice v současné krizi.

Existuje ze současné krize s Ruskem ještě nějaká cesta zpátky?
Krok zpět nemůže udělat ani jedna strana. To nepřipadá v úvahu.

Projeví se to, co se nyní děje, na česko-ruských vztazích dlouhodobě?
Jak znám ruskou mentalitu, tak narovnání vztahů bude úkol na generace. To nepůjde rychle.

Cyril Svoboda je český politik, v obdobích 2001–2003 a 2009–2010 předseda KDU-ČSL. V roce 2009 zastával post ministra pro místní rozvoj ČR, předtím v letech 2007–2009 ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády. V roce 1998 ministrem vnitra a v letech 2002–2006 ministrem zahraničí.  Poradce Andreje Babiše a ředitel soukromé Diplomatické akademie.