Svoboda není samozřejmost. Lidovci chtějí k výročí roku 1968 ukázat její význam

Zleva místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, předseda Pavel Bělobrádek a první místopředseda Marian Jurečka

Zleva místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, předseda Pavel Bělobrádek a první místopředseda Marian Jurečka | Foto: ČTK/Krumphanzl Michal

Galerie Dalších 7 fotografií v galerii   >

Lidovci uspořádají příští týden u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa sérii debat a vzpomínkových akcí, kterými chtějí ukázat, že svoboda není samozřejmost. Řekl to dnes po jednání celostátního výboru KDU-ČSL předseda strany Pavel Bělobrádek.

Podle něj některá vyjádření vlády ANO a ČSSD a také KSČM, která kabinet podporuje, připomínají dobu normalizace.

"V souvislosti s 50. výročím chceme řadou aktivit připomenout veřejnosti, že svoboda slova, svobodná média a demokracie nejsou nic samozřejmého, že si je každá generace musí vybojovat znova," řekl Bělobrádek.

Předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip.
Brežněv i většina vojáků z roku 1968 byli Ukrajinci, řekl Filip. Sklidil kritiku

Akci nazvanou "Týden svobody" zahájí v pondělí debata na téma Svoboda slova, následovat budou pietní akty u pomníčků obětí invaze z roku 1968, vzpomínky na masovou emigraci po vojenském zásahu proti pražskému jaru a rozhovory s politiky, které propojí výročí okupace s aktuálním děním.

"Mělo by se ukázat, že svoboda slova a svobodná média jsou základem. Nestačí mít parlament ten měly i režimy, které byly nesvobodné, jak komunisté, tak nacisté. Vidíme i dnes režimy, které mají parlamenty, ale bez svobody slova nedávají smysl," řekl Bělobrádek.

Lidovci také hodlají podpořit české členství v EU a v NATO a vymezit se proti vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). "Chceme ukázat, že naše členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii je pojistkou pro demokratické směřování. Chceme upozornit veřejnost, že slovník, některé postupy a nápady současné vlády a komunistů, kteří ji podporují, nebezpečně připomínají neblahou dobu normalizace," řekl Bělobrádek.

Eva a Zdeněk Maškovi v roce 1957
Vděčnost vystřídala nenávist vůči Rusům, vzpomíná na srpen 1968 Eva Mašková

Hlavní zprávy

Zprávy odjinud

Prezidentské volby 2023

Prezidentské volby proběhnou v termínu 13. a 14. ledna 2023. Prezident se volí přímou volbou, dosavadní dvě přímé volby vyhrál Miloš Zeman. O názorech prezidentských kandidátů se dozvíte v unikátním seriálu Prezidentský souboji Deníku. O novinách pak v denním zpravodajství z voleb.

Kandidáti na prezidenta

Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel DivišPavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Josef Středula, Tomáš Zima

Přinášíme také volební průzkumy, návod, jak volit, a rozhovory s rodinnými příslušníky kandidátů.

Monika Babišová, Klára Fischerová, Robert Neruda, Jitka Divišová

Podívat se také můžete, jak probíhaly prezidentské volby v roce 2018.