„Chtěla jsem navštívit příbuznou v domově pro seniory, ale volala, ať nechodím, že mají karanténu. Na jednom z oddělení prý zjistili svrab," sdělila Olomouckému deníku padesátiletá Olomoučanka, která si nepřála zveřejnit jméno.

„Šokovalo to ji i mě. Jde o nové zařízení, kde klienti platí za pobyt nemalé peníze," komentovala.

Ředitel zařízení Jiří Dušek nepotvrdil, že by se na oddělení vyskytl svrab. Ale ani to nevyloučil.

„Hovořil bych o podezření, a to u šesti klientů. Byla přijata opatření a nasazena standardní léčba. Považoval bych to za uzavřené," reagoval.

„U zaměstnanců se žádné příznaky neprojevily. Nevím o tom," dodal.

Zdroj nákazy? Hygienici mají tušení

Podle hygieniků v tomto případě určitě nesouvisí výskyt infekčního onemocnění způsobeného roztočem s možnými sníženými nároky na hygienu.

„Inkubační doba je dva měsíce a diagnostika onemocnění není zase tak úplně jednoduchá," sdělil Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje. Na zdroj nákazy vedení zařízení neukázalo konkrétně. Hygienici ale mají tušení. Blíže to však nekomentovali.

„V tomto případě na to přišli sami a postupovali příkladně," uvedl bez dalších podrobností hygienik Mazánek.

Společnost provozující olomoucké zařízení má několik dalších domovů pro seniory v České republice a podle ředitele Duška se v podobných zařízeních problém čas od času vyskytne.

„Ale ne vždy je skutečně prokázáno, že šlo o svrab. Lékař ovšem nařídí přemazat krémem, zapíše do kolonky svrab, ale jestli se jednalo o toto onemocnění, těžko říct," poznamenal.

Nárůst o 100 procent

Podle statistiky, kterou má Olomoucký deník k dispozici, jdou počty případů v letošním roce strmě nahoru. V Olomouckém kraji zaznamenali odborníci nárůst výskytu parazitárního onemocnění v porovnání s předchozími roky o 100 procent.

S mimořádně nepříjemnou svědivou kožní nemocí se do května potýkalo 80 lidí. Vloni jich bylo za celý rok 56 a rok před tím o dvacet méně. Jen letos navíc evidují odborníci 17 případu u personálu, zatímco v minulých letech šlo o jednotky nakažených.

V Česku začíná svrab tvořit nemalé procento všech hlášených infekcí. O dalších pacientech lékaři vůbec nemusejí vědet. Problém je v tom, že nemocný zhruba dva měsíce nemá žádné projevy a neví, že má svrab.

„Zásadní je také správná a včasná diagnostika onemocnění a provedená opatření. Nárůst souvisí se skladbou obyvatelstva a způsobem života," shrnul Libor Mazánek.

Poukázal také na to, že svrab se v populaci vyskytuje cyklicky, kdy s odstupem zhruba 10 let dochází k nárůstu. „Ten jsme měli také po amnestii počátkem 90.let, kdy jsme jen na Olomoucku napočítali snad 400 případů," poznamenal hygienik.

Příznaky?

Typickým příznakem onemocnění jsou červené pupínky a silné svědění, hlavně v noci. Vyrážka se objevuje v místech, kde je kůže tenká – mezi prsty, v oblasti genitálií či na prsou. Pupínky připomínající kousnutí komára nebo chodbičky mají narůžovělých či našedlou barvu. Mimo kůži dokáže zákožka svrabová přežít až tři dny. Oděvy a další věci nemocného jsou proto rizikové krátce poté, co je odložil.

Komplikací mohou být sekundární bakteriální infekce ve škrabaných místech. Léčbu řídi dermatolog, který předepíše mast s obsahem síry, která roztoče zlikviduje. Současně s nemocným se musí léčit i osoby, které jsou s ním v kontaktu.