To není úryvek ze sci-fi filmu, ale z hodnocení ročního projektu Škola dotykem, jež má Deník k dispozici. S jeho závěry dnes výzkumníci seznámí odbornou veřejnost. Odborníci sledovali osm základních škol a tři gymnázia, kde tuto pomůcku využívali 
v průběhu končícího školního roku. Cenné jsou především zkušenosti ze ZŠ Liberec, odkud jsou k dispozici data před zahájením projektu a po něm.

Jednoznačně se prokázalo, že díky tabletům se žáci naučili lépe elektronicky komunikovat. Přesvědčivě vypadají i odpovědi libereckých školáků ohledně přínosnosti tabletů, 97 procent z nich uvedlo, že je hodiny v digitální třídě bavily a 93 připustilo, že se naučili novým dovednostem. Téměř dvě třetiny dětí sdělily, že díky digitální třídě lépe pracovaly se spolužáky.

Učitelé drží krok

Základní otázka zní, jestli jsou tablety budoucností českého školství a zda zbytečně neodvádějí pozornost od podstaty sdělovaných informací. 
V tomto směru jsou nejzajímavější postřehy učitelů, kteří se do experimentu neziskové společnosti EDUkační LABoratoř a firmy Samsung zapojili.

Výsledky ukazují, že díky běžnému používání tabletu 
a výukových aplikací se zvýšila jejich jistota při vytváření textových dokumentů na počítači, práci s digitálními fotografiemi nebo vytváření prezentací. To není zanedbatelné, neboť učitelé musejí před žáky uspět i v oboru, který je nastupující generaci vlastní téměř od školky.

V odpovědích, co se dětem nejvíce líbilo na digitálních hodinách, převažují kvízy, skupinová spolupráce, lepší atmosféra ve třídě, interaktivní hry, rozmanitost, atraktivita obsahu či vlastní tempo.

Mezinárodní srovnání

Někdo se může ptát, co je na tom zvláštního. Když se podíváme na různá mezinárodní srovnání, důležité to je. Čeští žáci totiž patří k těm, kteří se ve škole v porovnání se svými zahraničními vrstevníky nejvíc nudí a zároveň hodnotí velmi negativně klima ve třídách.
Pomáhá-li společná práce 
s tablety překonat tyto bariéry, mohou školáci i kantoři udělat podstatný krok kupředu. „Nejčastější aktivita, která žáky bavila, byla aplikace Kahoot pro testování znalostí. Populární je vizuální stránka, možnost volit si z nabídky odpovědí, okamžité srovnání výsledků a soutěžení se spolužáky," píše se ve zprávě.

Žáci také oceňují využívání programů pro pořizování videozáznamů a fotografií. „Baví mě projekty, které s tablety děláme. Například jsme fotili a točili cestu do zahraničí, pak jsme ty nahrávky dávali dohromady a udělali z nich prezentaci, kterou škola dala na své stránky," uvedla posluchačka prvního ročníku gymnázia.

K práci s tablety se školáci dostávali nejčastěji třikrát týdně. Vadilo jim, že jsou 
k dispozici jen v jedné kmenové třídě a nemohou si je brát domů. Tablety se nejčastěji využívaly v hodinách češtiny a cizích jazyků. Chybou by bylo, kdyby tablety byly vnímány jen jako elektronická náhrada papírových učebnic.

Názory rodičů

Autory výzkumu zajímaly 
i postoje rodičů. Většinou byly neutrální. Některým se ale nelíbilo, že jejich ratolesti budou trávit další čas u obrazovky, myslí si, že by ve školách měly více psát a nekazit si oči.

Závěrem výzkumníci uvádějí, že většina testovaných žáků by ráda v práci s tablety pokračovala. Učitelé se shodli, že výuka pro ně byla minimálně zpočátku výrazně náročnější, ale na druhou stranu mnozí vnímali přípravu jako zajímavější a zábavnější. Tablety hodnotí jako dobrý nástroj pro inkluzivní vzdělávání, a to jak dětí s poruchami učení, tak těch mimořádně talentovaných. Umožňují totiž skupinovou i individuální práci.

„Klíčovou otázkou je vedení projektů tak, aby učitelé měli motivaci s technologiemi pracovat a aktivně zkoušet nové didaktické postupy. Ideálním cílem je přechod od frontálního osvojování poznatků ke stylu učení, který je zaměřen na potřeby žáků," říká se závěrem ve studii.

Přednosti elektronického dotyku.