Tak nějak vypadají poslední okamžiky svatého Václava podle legendy, kterou každý slyšel vyprávět nejspíš už v dětství. Dál ale zůstáváme v nejistotě. Jak přesně zabití svatého Václava proběhlo? A který rok k němu došlo? Otázky, na něž je řada odpovědí.

Bolizlav zavraždil svého bratra…

Zhruba do 60. let 20. století se Václavova smrt datovala do roku 929 – v takovém případě bychom letos slavili docela významné 1090. výročí. Ale jedna zmínka v kronikách někdy přepíše dějiny. A jedné takové kronice, kterou napsal benediktinský mnich Widukind z kláštera Corvey, dnes vděčíme za to, že zabití svatého Václava datujeme do doby o šest let později, tedy do roku 935. Widukindova Saská kronika přitom situovala Václavovo zabití zdánlivě ještě o rok později, do roku 936.

Václav IV., Karel IV. a Jošt
Nešťastný panovník, záhadná smrt. Proč zemřel Václav IV., se dodnes neví

„(Jindřich) potom přitáhl ku Praze, hradu Čechů, se vším vojskem a krále jejího vzal v poddanství; o něm se vyprávějí jakési zázračné věci, jež však, protože je nemůžeme ověřit, považujeme za vhodné přejít mlčením. Byl to však Boleslavův bratr, který pokud žil, císaři zůstával věrným a užitečným. Tak král, učiniv Čechy poplatnými, vrátil se do Saska,“ zapsal k roku 929 Widukind.

Oním nejmenovaným Boleslavovým bratrem byl právě Václav, který tedy ještě žil. O roce 936 pak mnich píše: „Mezitím barbaři usilují o nové věci a řádí; a Bolizlav zavraždil svého bratra, muže křesťanského a jak se vypráví, nejoddanějšího službě Boží; a obávaje se sousedního knížátka, poněvadž prý poslouchal rozkazů Sasů, vypověděl mu válku…“

Rekonstrukce První pražské defenestrace z roku 1419
Od radikalizace k defenestraci: Napřed visel farář, pak letěli z okna konšelé

Vypadá to tedy, že k Václavovu zabití došlo v roce 936. Klíčové je ale ono slovo „mezitím“. Mezi čím? Pravděpodobně mezi korunovací nového německého krále Oty I., k níž podle Widukinda došlo začátkem srpna 936 v Cáchách, a mezi vážným onemocněním předchozího krále Jindřicha Ptáčníka, jenž ochrnul na podzim roku 935 v důsledku záchvatu mozkové mrtvice.

Právě tento panovník zažehl mezi Václavem a Boleslavem spor o to, jaký postoj vůči němu zvolit.

Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře:

Datum si můžete vybrat…

Pokud tedy sedí jako datum Václavovy smrti 28. září, těžko k němu mohlo dojít až v roce 936, kdy už byl na trůně Ota, a pravděpodobnější je opravdu rok 935 – navíc se nabízí hypotéza, že právě ochrnutí mocného vladaře podnítilo Boleslava ke vzpouře proti němu, a tedy i vůči vlastnímu bratru, jenž se do té doby Jindřichovi podvoloval.

Ani Widukind ale nebyl současníkem událostí, které popisoval – narodil se kolem roku 925 a kroniku začal sepisovat pravděpodobně kolem roku 967, proto ani jeho svědectví není autentické, nýbrž jen zprostředkované.

Na vrchu Velký Blaník.
Brána do jiných dimenzí? Velký Blaník obestírají legendy již od doby Keltů

Rok 929 se objevoval v některých latinsky psaných legendách a do své kroniky ho převzal i Kosmas a po něm například Přibík Pulkava z Radenína, Václav Hájek z Libočan, Daniel Adam z Veleslavína a další. Nesedí ale ani se Saskou kronikou, ani s objevem První staroslověnské legendy, která je nejstarší legendou o Václavovi a vznikla několik desítek let po jeho smrti. I ta zmiňovala rok 935.

Existovali také další kandidáti (třeba rok 938, k němuž se přikláněl Bohuslav Balbín na základě kroniky středověkého benediktinského mnicha Sigeberta z Gembloux), výklad historiků se však nakonec ustálil na onom roce 935.

Vražda? Třeba ani ne

A jak svatý Václav skutečně zemřel? Podle jeho kanonického životopisu byl na svátek sv. Kosmy a Damiána pozván k Boleslavovi a po bohoslužbách vyhověl jeho prosbě, aby se zúčastnil hostiny a zůstal u něj přes noc. Během noci se pak Boleslav domluvil s dalšími spiklenci na jeho zavraždění, až kníže půjde na jitřní.

Socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze
Doba, jež potřebuje sv. Václava

Ráno se Václav skutečně vydal do kostela, a když se ve vratech setkal s bratrem, poděkoval mu za pohostinnost. Boleslav ho pak se slovy, že teď mu poslouží ještě lépe, udeřil mečem do hlavy. Václav se ale dokázal ubránit, bratra odzbrojil a se slovy „Bůh ti odpusť, bratře“ pospíchal k chrámovým dveřím. Ty však byly pro něj úmyslně zavřeny a Boleslavovi spoluspiklenci (Hněvsa, Česta a Tyra) ho před nimi dostihli a ubili.

Český historik Dušan Třeštík však přišel v roce 2001 s teorií, podle níž Boleslav zřejmě nechtěl Václava zabít, ale ke sporu mezi oběma bratry opravdu došlo, a Václava pak víceméně omylem zabili Boleslavovi služebníci, kteří se domnívali, že brání svého pána. Smrt nejvýznamnějšího českého světce, stejně jako její datum, i nadále podněcuje mnoha interpretací.