I muži v Česku by se konečně po narození potomka mohli dočkat otcovské dovolené. Tatínci by na ni mohli nastoupit na sedm dnů, a to do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy.

Počítá s tím návrh novely o nemocenském pojištění, který v pondělí vládě předloží ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Setká-li se s podporou svých kolegů, mohly by změny začít platit zhruba devět měsíců poté, co by zákon vyšel ve sbírce.

„Strávit s manželkou nebo partnerkou porod i dny poté je pro otce velmi důležité. Tento čas je klíčový pro navázání prvotního vztahu otce s dítětem a posílení rodinných vazeb. Možná se to zdá málo, ale zakládá to vztah na celý život," říká pro regionální Deník Martin Jára, ředitel Ligy otevřených mužů (LOM). I podle ministryně Marksové má „otcovská" motivovat muže, aby se do péče o dítě víc zapojili,
a měla by posílit vazbu mezi potomky a jejich rodiči.

Je přitom prokázáno, že časné zapojení mužů do péče o děti zvyšuje šanci, že se rodiče budou i později 
o výchovu dělit a podporuje spravedlivé rozložení domácích prací mezi partnery.

Stát má investovat do rodin

„Jde o jednu formu podpory rodičů, která je standardní částí rodinné politiky ve vyspělých státech a kde český stát splácí svůj dluh. Jestliže mluvíme o tom, že nejen matky, ale i otcové se mají starat o děti, tak jim dejme signál, že se s nimi počítá," připomíná Jára.
Nutnost této změny dokládá i zjištěním LOMu, že 57 procent otců si bezprostředně po porodu vybírá dovolenou a 16 procent řeší potřebu být se svými nejbližšími neplaceným volnem. „ Stát má investovat do rodin a do toho, aby se na nich mohli podílet také tátové," dodává ředitel Ligy.

Ministerstvo financí však již nyní s opatřením nesouhlasí, vadí mu růst výdajů i plánované nabírání nových úředníků. Zavedení otcovské označuje za „velice nevhodné, a to zejména s ohledem na udržitelnost fiskální politiky".

Otcovská by ročně vyšla celkem na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních. Administrativa by stála 30 milionů. Nutné by bylo vydat 
i 40,5 milionu na úpravu počítačových systémů. ČSSZ by podle ministerstva práce musela přijmout 60 pracovníků.

Zdena Kolářová