Předchozí
1 z 19
Další

1774

Císařovna Marie Terezie zavedla v Rakousku všeobecnou vzdělávací povinnost. Nešlo ale o povinnou školní docházku, jak se nepřesně uvádí. Povinné bylo šestileté vzdělávání ve věku 6-12 let. Tolerovalo se však nechodit do školy pravidelně. Bohatší děti měly soukromé učitele, chudší děti často vypomáhali v hospodářství. Pro starší děti od 12 byly povinné opakovací hodiny.

1775

Vydán první slabikář v českém jazyce.

1869

Vydán říšský zákon reformující školství, známý jako Hasnerova reforma. Teprve tento zákon zavedl skutečnou povinnou školní docházku. Rodičům za neposílání dětí do školy hrozily tresty, včetně vězení. Vzdělávací povinnost se prodloužila ze šesti na osm let. Z osmileté obecné školy mohly žáci po 5. ročníku přestoupit na tříletou měšťanskou školu. Ta poskytovala kvalitnější vzdělání a přípravu na další studium. Kromě čtení, psaní, počítání (trivium) se začaly vyučovat i další předměty jako přírodní vědy, zeměpis nebo dějepis.

1870

Vydán nový školní řád. Zrušeny tělesné tresty. Zákaz se však příliš nedodržoval, rodičům to nejen moc nevadilo, ale často i k tvrdému trestání dětí nabádali učitele.

1919

Zavedena povinná tělesná výchova v rozsahu dvou hodin týdně. Zrušen celibát učitelek, tedy zákaz mít vlastní rodinu. Ukončeno poněmčování českých dětí v pohraničí.

1922

Vydán malý školský zákon. Uzákonil v celém Československu od školního roku 1924/1925 povinnou osmiletou školní docházku. Tedy i na Slovensku, kde byla do té doby šestiletá. Snížil počty žáků ve třídách na 70. Vznikly společné třídy dívek a chlapců na všech stupních škol. Ke klasické tělesné výchově na školách se přidaly první kurzy plavání a lyžování. Rodiče měli právo odhlásit své dítě z náboženství.

1932

Snížen počet žáků ve třídě na 50. Nové učební osnovy.

1941

Docházelo k výběru žáků na měšťanskou školu. Kdo se na měšťanku nedostal, dokončoval povinnou osmiletou školní docházku na obecné škole.

1948

Zákon o základní úpravě jednotného školství. KSČ prosadila základní devítileté obecné vzdělání pro všechnu mládež od šesti do patnácti let. Škola se stala politickou institucí, která vychovávala „politicky uvědomělé občany“. Vznikly nové učební plány, osnovy a učebnice.

1953

Nový školský zákon se snažil připodobnit české školství sovětskému. Zaváděl osmiletou základní školní docházku a jedenáctiletou střední školu (JSŠ). Žáci ukončovali osmiletou docházku závěrečnými zkouškami ze dvou povinných a jednoho výběrového předmětu. Poslední tři výběrové ročníky jedenáctiletky nahrazovaly studium gymnázia. Škola měl vychovávat „dokonale připravené nové socialistické občany - dělníky, rolníky a inteligenci“.

1960

Zákon o soustavě vzdělávání a výchovy prodloužil školní docházku znovu na devět let. Vznikla střední škola pro pracující, během jednoho roku v ní dělničtí kádři získali úplné středoškolské vzdělání s maturitou.

1978

Zavedena desetiletá povinná školní docházka – osm let na základní škole a dva roky na střední. Začala se zřizovat střední odborná učiliště, aby na střední školu dosáhl každý. Dělnická mládež mohla maturity dosáhnout kratším večerním nebo dálkovým studiem, úroveň maturity klesala.

1984

Nový školský zákon apeloval na rozvoj mimořádně nadaných a talentovaných nadání žáků, umožňoval jim individuální plán. Povoloval zřizovat školy nebo třídy s rozšířenou výukou některých předmětů.

1990

Povinná školní docházka opět zkrácena na osm let. Novela zákona umožňovala žákům odcházet na střední školy již z 8. ročníku základní školy. Devátý ročník nebyl povinný, nacházeli se zde hlavně žáci bez zájmu o další studium. Vznikla první osmiletá a šestiletá gymnázia. Obnovila se tak tradice zrušená komunisty v roce 1948.

1995

Devátý ročník základních škol se stal opět povinným. Povinná devítiletá školní docházka probíhala podle novely na základní škole, případně na víceleté střední škole – gymnáziu a konzervatoři.

2005

Žáci nově mohli plnit povinnou školní docházku i mimo území České republiky – formou individuálního plánu, nebo třeba na takzvaných Evropských školách, kde se vzdělávají hlavně děti pracovníků institucí Evropské unie.

2017

Začal platit povinný rok předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky. Děti musí do školky chodit pětkrát týdně na čtyři hodiny denně, nepřihlášení dítěte do povinného předškolního vzdělávání je považováno za přestupek. Se započítáním tohoto povinného předškolního roku, se tak povinná docházka stala desetiletou. Zavedena jednotná přijímací zkouška z češtiny a matematiky pro středoškolské maturitní obory.

2020

Novela školského zákona umožňuje v reakci na koronavirovou pandemii povinnou distanční výuku z důvodu krizových či mimořádných opatření, která znemožňují osobní přítomnost žáků a studentů ve škole.

2023

Poslankyně ODS a někdejší pedagožka Renáta Zajíčková představila navrhované změny ve školství, mimo jiné i zkrácení základní školy na osm let a naopak prodloužení povinného vzdělávání o dva roky na střední škole. „Řada odborníků, rodičů, a dokonce i žáků se shoduje na tom, že devátý ročník se postupně stal pouze čekáním na střední školu. Nahraďme ho dvěma povinnými roky na střední škole. Bez střední školy se lidé v budoucnu jen stěží uplatní,“ uvedla Zajíčková.