„Vnaší společnosti nemáme žádné mantinely, jak chránit děti před mediálním násilím,“ tvrdí ministryně pro lidská práva Džamiola Stehlíková.

Sní souhlasí i členka rady Pavla Gomba. Podle jejích slov by stačilo převzít nizozemský model. „Podle nizozemského systému mají všichni provozovatelé vysílání možnost zjistit, pro jakou věkovou kategorii, popřípadě pokud vůbec, je daný pořad vhodný a zda jeho uvedením neporuší zákon. Je na to asi sto kritérií,“ vysvětluje Pavla Gomba.

Rada proto ministerstvu kultury doporučuje tento systém přebrat tak, jak to nyní dělá Polsko. „Určitě bychom se vyhnuli problémům jako vpřípadě Sexy život rádia Fekvence 1,“ uvedla Gomba.

Podle významného dětského profesora Pavla Říčana se momentálně právní řád také potýká snepříliš jasným vymezením pojmu pornografie. „Při řešení různých problémů se neustále naráží na vágní a nepřesné vymezení pojmu pornografie. Bude složité ho vymezit a stanovit mantinely, ovšem můžeme se poučit vNěmecku nebo Velké Británii a použít surčitými modifikacemi u nás,“ uvedl profesor Říčan.

Ministryně Stehlíková chce začít jednat svládním kolegou šéfem ministerstva spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS). Ochrana dětí před mediálním násilím a brutalitou by se měla dostat do velké novely trestního zákoníku. A vtéto souvislosti by mělo dojít i knápravě definice pornografie.

Do konce listopadu by pak měly být vypracovány hlavní teze národní strategie prevence násilí. Vjejím rámci by se měl také řešit zákaz tělesných trestů.