Telička řekl, že Česko by se mělo snažit prosazovat své zájmy například s dalšími svými sousedy. „Především s Německem. Ale pak s Nizozemskem, severskými státy. Tam lze snadno hned najít spojence, my to vidíme každý den v Evropském parlamentu," uvedl. Takové země navíc mohou mít v EU větší váhu díky historii, osobnostem nebo politickým vazbám.

Důležité navíc je, zda tito partneři skutečně dohodu dodrží. „Visegrád ve mně ztělesňuje dlouholetou zkušenost, že byť nakonec u něčeho dojde ke shodě, shoda vydrží maximálně první náraz," uvedl europoslanec. Zájmy členů V4 a jejich způsoby vyjednávání se totiž výrazně liší, řekl Telička.

Prosazování národních zájmů

Ve Visegrádu má Česko podle Teličky navíc evropskou optikou problematické partnery. Ilustroval to například vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, který v neděli řekl, že se EU postará, aby se Británii po odchodu z unie dařilo hůř, než když byla jejím členem. „Visegrád hodnotu pro zemi jako ČR nemá, my při prosazování našich národních zájmů musíme hledat spojence jinde než v těžko vyzpytatelných partnerech v rámci V4," uvedl.

Těžiště V4 vidí Telička hlavně u věcí, které se unie nedotýkají. „Třeba u přeshraniční spolupráce, infrastruktury, kulturní výměny, sportu, dílčích infrastrukturních i jiných projektů," řekl. Vytváření jakési unie v EU na půdorysu V4, o kterém mluvili minulý týden prezident Miloš Zeman s rakouským prezidentským kandidátem Norbertem Hoferem, považuje za „nebetyčné neporozumění" tomu, jak prosazovat svoje zájmy.