Téma Deníku

Podle poslední zprávy o stavu životního prostředí jsou však zdravotní limity znečištění ve vzduchu překročeny nad celou třetinou území českého státu, kde navíc žije zhruba šedesát procent obyvatel. Znamená to tedy, že donosit a porodit zdravé dítě bude pro ženy stále obtížnější? A je to jenom nezadržitelně se zhoršujícím životním prostředím? Co proti tomu může dělat sama rodička?

Je mi šestatřicet a mám za sebou dva samovolné potraty. Tato věta se v gynekologických ambulancích ozývá stále častěji. V loňském roce takto skončila třetina, tedy více než 13 tisíc těhotenství. Podíl samovolných abortů se oproti roku 2005 o tři procenta zvýšil.

Zdá se, že donosit a porodit zdravé dítě je pro ženu v České republice stále obtížnější věcí. Proč? Lékaři na první místo stavějí životní prostředí. „S tím, jak se zhoršuje, roste i počet samovolných potratů,“ tvrdí gynekolog Tomáš Fait. Opírá se přitom o slova odborníků na životní prostředí a statistiků. Mezi nejpostiženější kraje, kde mají ženy největší problém donosit děti, patří ústecký a karlovarský region. Právě zde je největší koncentrace těžby a spalování hnědého uhlí, navíc zde působí řada chemických továren.

„S kvalitou životního prostředí souvisí většina civilizačních nemocí. Výzkumy českých vědců navíc zjistily, že muži žijící v oblastech se znečištěným vzduchem mohou být na přechodnou dobu neplodní. Týká se to té části populace, jejíž geny jsou na škodliviny v atmosféře citlivější,“ popisuje stínový ministr životního prostředí za ČSSD Petr Petržílek.

Podle poslední zprávy o stavu životního prostředí byly zdravotní limity znečištění v ovzduší překročeny na celé třetině území státu, kde žije zhruba šedesát procent obyvatel. Kromě spalování nekvalitního hnědého uhlí v elektrárnách, teplárnách a domácnostech se na něm především ve městech stále více podílí i houstnoucí automobilová doprava. Zhoršování životního prostředí má samozřejmě vliv i na celkovou úmrtnost. Z lékařských statistik vyplývá, že se střední délka života v Česku přestala prodlužovat kolem roku 2000. „Znečišťování ovzduší přitom může být jedním z hlavních faktorů,“ uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Co mohou ženy ovlivnit samy

Svou negativní roli na rostoucím počtu samovolných potratů má i věk žen. „Jejich největší výskyt je u vysokoškolaček. Ženy odkládají těhotenství na pozdější dobu, ovšem z medicínského hlediska je tato doba už rizikovější. Užen ve vyšším věku se vyskytují hormonální komplikace, infekce, záněty a další problémy,“ vysvětluje gynekolog Tomáš Fait.

A třetím zabijákem zdravého těhotenství je kouření budoucích matek. „Nejenže má žena problémy s otěhotněním, ale riziko samovolného potratu je o 50 procent vyšší. Pokud žena kouří a této vášni holduje i během těhotenství, je to horší, než kdyby užívala čistý heroin,“ varuje Fait. Ten se také domnívá, že mnohé samovolné potraty nebyly ani správně nahlášeny a číslo může být možná i vyšší. „Vím, že to statistici asi nebudou chtít slyšet, ale otázkou je, zda byly všechny spontánní potraty řádně nahlášeny tak, jak je to nutné u interrupcí,“ uzavřel Fait.