Protestující budou zastupovat na 240 tisíc Romů, kteří v ČR žijí. O jejich životních a pracovních podmínkách s nimi chce vicepremiér Čunek vést diskusi. A možná při ní bude dost překvapený.

Paradoxní shoda s vicepremiérem

Milan Ferenc, stejně jako šéf romského uskupení Dženo Ivan Veselý, s ním v mnohém souhlasí. „Nejlepším řešením je zkrátit dávky sociální podpory a poslat lidi do práce,“ tvrdí Veselý. Jak ale dodává, vyžaduje to aktivní politiku zaměstnanosti podle potřeb trhu.

Ferenc například podporuje Čunkův záměr nabízet dlouhodobě nezaměstnaným Romům účast na veřejných pracích. „Vláda se dobré myšlenky ale nesmí zbavit a hodit vše na obce. Ty je organizovat neumějí, stejně jako třeba Lesy ČR, které sice mohou zaměstnávat stovky Romů, ale nedělají to.“

Podle Ference jde o typický projev předsudků, které jsou živeny přesně takovými výroky, jako byl ten Čunkův. Čunek včera řekl Deníku, že klíčem k dalším krokům je změna sociálních zákonů. „Ti, co jsou déle než šest měsíců doma, budou muset odpracovat určitý počet hodin týdně na veřejných pracích. Pokud tak neudělají, dostanou se v sociálních dávkách až k naturálnímu plnění.“

Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ) pro Deník uvedla: „Jenom restrikce nepomůže. Mohla by totiž proměnit boj s chudobou v boj s chudými.“ Její záměr proto obsahuje koncepci vzdělávání Romů od prvních do maturitních tříd, motivační zaměstnanecký program a zúžení státní sociální sítě. „Spočítali jsme, že vytvoření dlouhodobého pracovního místa pro jednoho člověka vyjde mnohonásobně levněji než výplata sociálních dávek,“ uzavřela pro Deník Stehlíková.

Czeslaw Walek, ředitel Rady vlády pro záležitosti romské komunity ale tvrdí, že v zaměstnanosti Romůse za deset let neudělalo nic: „V září 2006 byl zveřejněn výzkum, který dokládá, že v sociálně vyloučených lokalitách, kde žije 80 tisíc Romů, je 90procentní nezaměstnanost.“