„Podle předběžných výsledků dosahuje propad v hospodaření šedesáti milionů korun. K tomu ještě nemocnice čerpala devatenáctimilionový úvěr a kraj jí dal dotaci padesát milionů korun,“ popsala neúnosnou situaci mluvčí středočeského krajského úřadu Berill Mascheková.
Nové vedení kraje ze špatného hospodaření nemocnice viní její bývalé vedení, kterému šéfoval někdejší krajský zdravotní rada Miroslav Petrík. Toho už vyšetřuje policie.

Jiný kraj, stejný problém

S třicetimilionovým schodkem hospodaří ve středních Čechách také nemocnice v Kolíně, kterou vedl bývalý ministr zdravotnictví Luděk Rubáš.
Obrovské problémy působí dluhy z minulosti nemocnici v Žatci v Ústeckém kraji. Do majetku města totiž přecházela neoddlužená a ztráty se od té doby jen hromadily. Vloni proto muselo dát město mimořádně nemocnici osm milionů, aby mohla i nadále odebírat léky. Hrozilo totiž, že ji dodavatelé přestanou zásobovat.

Žateckou nemocnici však provází i smůla. Pro loňský rok se už počítalo s vyrovnaným hospodařením, ale nakonec je vše jinak. Kvůli nedostatku lékařů muselo vedení zavřít porodnici a nemocnice přišla o další velké peníze. „Je to dost velká částka, která nám velmi chybí,“ prohlásil ředitel nemocnice Zdeněk Bergl. O kolik přesně zavřením porodnice přišli, ale říci nechtěl.

Velké dluhy odhalilo nové vedení kraje také v královéhradeckých nemocnicích. Zdejší zdravotnický holding, který spravuje všech pět krajských nemocnic, podle bývalé vlády ODS dokázal dostat nemocnice z červených čísel a jejich hospodaření bylo vyrovnané.

Sotva se však v říjnových krajských volbách vyměnila garnitura, nyní vládnoucí ČSSD najednou přišla s tvrzením, že holding se naopak potácí v téměř dvousetmilionových dluzích. „Holding žije v podstatě na dluh,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Dryml. Odvolaný šéf holdingu Rostislav Všetečka označil nyní zveřejněná čísla za nesmysl.

V největších problémech je nemocnice v Náchodě, její dluh přesáhl sto milionů korun. „Jde o kumulované ztráty od roku 2004,“ uvedl její ředitel Miroslav Švábl. Třeba v posledním roce dluhy nemocnice narostly o dvaačtyřicet milionů, a to především kvůli zvýšení mezd personálu.
Kostlivce ve skříni v podobě dluhů z minulosti řeší také nemocnice na Pardubicku. Jen za první tři čtvrtletí loňského roku dosáhla ztráta pěti krajských nemocnic jednaosmdesáti milionů korun.

Desetimilionové schodky v hospodaření očekávají také v Karlovarském kraji. Karlovarská krajská nemocnice, která zahrnuje zařízení v Karlových Varech, Sokolově a Chebu, v minulém roce nejspíš hospodařila s padesátimilionovou ztrátou.

Z nejaktuálnějších čísel navíc vyplývá, že k třicátému listopadu minulého roku měla nemocnice závazky vůči dodavatelům ve výši 181 milionů korun, z toho osmaosmdesát po lhůtě splatnosti.

Ještě nemusí omezovat péči

Z dluhů se snaží vyhrabat nemocnice na Vysočině, většinou úspěšně. „Nemocnice se je snaží splácet, což se projevuje na snižování pohledávek. Naštěstí jsme nemuseli omezovat žádnou péči,“ řekla mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová. Dluh narostl v minulém roce jen v jihlavské nemocnici, a to až na více než sto třicet jedna milionů korun.

Třicetimilionový propad čekají i v Moravskoslezském kraji. „Jde o závazky z nákupu speciálního zdravotnického materiálu, léků či krve, které nejsou dostatečně kryty ze zdravotního pojištění. Dostáváme totiž peníze paušálně, takže se nárůst poskytnuté péče projeví až v následujícím roce,“ vysvětlila mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.

Všech osm krajských nemocnic prý závazky průběžně splácí, jen ve výjimečných případech se dohodly na splátkových kalendářích.

Rada proti dluhům: propustit nepotřebné a omezit výdaje

Praha/ Vymanit se ze začarovaného kruhu dluhů, úroků a splátkových kalendářů se pár špitálům přece jen daří. Jejich postup by mohl být návodem i pro ty nejzadluženější.

Například v Břeclavi se za minulý rok podařilo snížit ztrátu a více než dvě třetiny na konečných 12 milionů korun. „Některé ztrátové provozy jsme zredukovali na ambulance, například kožní oddělení. Nastartovali jsme rehabilitační oddělení, které má velmi dobré medicínské a ekonomické výsledky. Díky personálnímu auditu jsme ušetřili hlavně na technicko-hospodářském personálu,“ prozradila recept ředitelka břeclavské nemocnice Janka Bambasová.

S padesátimilionovou ztrátou hospodařila v letech 2002 až 2003 jablonecká městská nemocnice, s čímž souvisí i dluhy dodavatelům. Od roku 2004 však začala hospodařit se ziskem a své závazky postupně splácela. „Od roku 2007 nemáme vůči dodavatelům žádné dluhy a faktury platíme včas. V současné době používáme zisk na obnovu vybavení i investice do stavebních úprav,“ prohlásil ředitel nemocnice Vít Němeček.

Příklady hospodaření vybraných nemocnic

Úspory nejsou zadarmo

Úsporná opatření. Takový lék na dluhy nabízí v Kyjově. Tamní nemocnice jen od ledna do září minulého roku snížila ztrátu o zhruba dvaadvacet milionů korun.

„Je to výsledek velkého úsilí a prověřování všech nákladů. V momentě, kdy naleznete řešení, je nutné ho zavést také s tím, že se výsledek může dostavit až za několik let,“ míní ředitel kyjovské nemocnice Igor Kalix. Nyní zůstávají jen v pětimilionovém minusu.

Jiný recept mají v Hranicích na Moravě. „Nemůžeme si dovolit hospodařit se ztrátou nebo pořizovat zbytečné a neúčelné investice, které by nás neúměrně zadlužily. Považujeme se za organizaci se zdravou ekonomikou, protože se nám každoročně daří pokrýt běžné provozní potřeby nemocnice. Část peněz zbývá i na modernizaci a další investice,“ uvedl ředitel a spolumajitel hranické nemocnice Eduard Sohlich.

Podobně pracují ve Vyškově. „Naštěstí se nám už léta daří být zcela bez dluhů. Snažíme se vyjít s penězi, které máme od pojišťoven. Investujeme jen v rozsahu, jaký nám dovolí rozpočet,“ vzkázala ředitelka vyškovské krajské nemocnice Věra Seidlová.

Výsledky loňského hospodaření očekávají s nadějí v Táboře, i tentokrát budou v plusu. Může za to především snižování výdajů za nákupy materiálu a vybavení. „Velký vliv na to mělo zavedení výběrových řízení a také centralizace nákupů,“ řekla šéfka ekonomického oddělení nemocnice Jana Zadražilová.

Ušetřit se podařilo i na mzdách, až na výjimky omezili přesčasy. Zlepšila se produktivita zaměstnanců a nemocnice zrušila nepotřebné provozy. „Některé služby teď musíme nakupovat, ale vychází nás to levněji, než když jsme si je zajišťovali sami,“ dodala šéfka Zadražilová.