Když se osmadvacetiletý Leoš Kyša přistěhoval z Opavy do Prahy, narazil na problém. „Začal mě pobolívat zub, a tak jsem se musel vypravit k zubaři,“ říká. Všichni ho ale odmítali.

Omezili jste návštěvy u lékaře po zavedení poplatků? Diskutujte a hlasujte v anketě.

„Říkali, že mají plno. Na pohotovost se mi nechtělo, protože bolest nebyla nijak intenzivní. Trvalo mi přesně rok, než jsem našel někoho, kdo měl volno,“ vypráví. Nakonec měl štěstí. Narazil na ukrajinského zubaře, který si v hlavním městě právě zakládal praxi.

Leoš není zdaleka sám. Se stejným problémem se především v Praze a Středních Čechách potýká řada lidí. Dokazuje to i skutečnost, že když Leoš po měsíci za svým novým zubařem poslal kamaráda, ten už neměl šanci. Čerstvá Ukrajincova ordinace pro přetíženost nepřijímala.

Chybí také praktičtí lékaři a pediatři

Podle České stomatologické komory (ČSK) přijímá pacienty pouhých 28 pražských dentistů z více než patnácti set. Deník zjistil, že pouze polovina praktických lékařů a dokonce jen třetina pediatrů v Praze bere nové pacienty. Není divu, na jednoho zubaře připadá v ČR v průměru 1700 pacientů. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Nejhorší situace panuje ve Středočeském kraji. Na jednoho zubaře tu je až 2400 pacientů. „Čeští zubaři jsou přestárlí, 13 procent z nich je v důchodovém věku a noví přibývají jen pomalu. Fakulty jich ročně vyprodukují něco přes stovku,“ vysvětluje prezident ČSK Jiří Pekárek. „Sudium stomatologie stojí moc peněz, školy si můžou dovolit jen velmi omezený počet studentů. A začíná být málo i učitelů,“ dodává.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt však slibuje zlepšení: „Ve spolupráci s ministerstvem školství jsme změnili zákon a studium stomatologie by mělo být mnohem lépe financováno než dosud. Rovněž by se měly zlepšit podmínky pro lékaře pracující v menších městech a obcích, odkud nyní často odcházejí,“ řekl Deníku.

Jiří Pekárek to však vidí skepticky: „Změna sice pomůže praxím oboru zubní a obličejové chirurgie, ale praktických zubních lékařů se téměř nedotkne,“ uvedl.

Poplatky počty pacientů nesnížily

Problémy ale můžou nastat také při hledání praktického lékaře, dětského doktora, gynekologa i dalších specialistů. Nejvíce pacientek mají gynekologové v Pardubickém kraji – 5800, což o půl druhého tisíce převyšuje celorepublikový průměr.

U praktických lékařů není číslo tak alarmující a dá se považovat za přiměřené. Na jednoho pediatra vychází něco málo přes 920 malých pacientů. Praktický lékař pro dospělé má v ČR v průměru kolem šestnácti set pacientů.

„Počty klientů na jednoho lékaře považuji za srovnatelné s evropskými čísly. Větším problémem je stále vysoká frekvence návštěv ordinací. Tomu mělo předejít zavedení regulačních poplatků, což se ale moc nepovedlo. Notorickým totiž návštěvníkům popovídání s doktorem za těch třicet korun pořád stojí,“ myslí si předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.

Pomoci by podle Cikrta měly i zdravotní pojišťovny. „Chce to větší fantazii a aktivitu z jejich strany, i proto jim v novém zákonu chceme dát víc pravomocí,“ říká mluvčí ministra zdravotnictví.

Nejméně lékařů je ve středních Čechách
Test Deníku: Nebereme, máme plno, dozvíte se od lékařů

Celkem bylo osloveno čtyřicet čtyři lékařů z celé republiky. Z třiceti zubařů skoro polovina nebrala dospělé a sedmnáct jich nebylo ochotno přijmout tříleté dítě.

Čtyřicet čtyři telefonátů, třicet šest záporných odpovědí. „Nezlobte se, ale nové pacienty nepřijímáme.“ Tato věta se z telefonního sluchátka, když jsme se snažili najít nového zubaře a praktického lékaře pro matku a jejího tříletého syna, ozývala nejčastěji.

Účelem testu bylo zjistit, vypovídací hodnotu údajů minulý týden zveřejněných Ústavem zdravotnických informací a statistiky o počtech lékařů v české republice. Výběr lékařů z celé republiky byl náhodný. V Česku podle všeho nedostatek zubních a praktických lékařů je.

Z třiceti volaných zubařů nás velmi mile odmítlo třináct stomatologů, nejčastěji kvůli přeplněné evidenci. Důvody byly i jiné. Například lékařka ze Zlína nepřijímá nové pacienty, výjimkou jsou však příbuzní jejích stávajících klientů. Podobně argumentovala i stomatoložka z Prahy.

S dětmi jděte jinam, nejsme specialisté

Několik zubařů přijetí přislíbilo, ale zároveň volajícího redaktora požádalo, aby zavolal až na podzim. „Momentálně nebereme.“
S přijetím tříletého chlapce u českých zubařů to bylo ještě o něco horší. Z třiceti oslovených by ho přijalo jen sedmnáct. Hlavním důvodem odmítnutí dítěte nebyly plné stavy, ale tvrzení, že nejsou na ně specializováni. „Kdyby to bylo akutní, tak ho pan doktor vezme, ale na stálo ne. Děti on nerad bere, to víte, je to chlap,“ omlouvala se zubní zdravotní sestra z Brna. Ovšem matku by v této ordinaci přijali.

Překvapení pro změnu neskrývalo několik lékařů z Plzeňského a Hradeckého kraje, když redaktor vyslovil údiv, že může být bez problémů přijat. „Samozřejmě že vás přijmeme a se synem také nebude žádný problém.“ divila se zdravotní sestra z plzeňské zubní ordinace. Na hradecké stomatologii zase matku s dítětem stomatoložka bez problémů zapsala, zároveň ovšem redaktorku upozornila na příplatek za každý zákrok. „Nejsme sice nejdražší, ale nejlevnější také ne, to vám říkám rovnou“ dodala.

Jen když jste z okolí  


U praktických lékařů pro dospělé byla úspěšnost telefonátů padesátiprocentní. I zde byl hlavním důvodem nepřijetí nadstav pacientů.
K praktičce z Brna-Židenic byste se dostali jen v případě, že jste z blízkého okolí této brněnské čtvrti, pokud byste byli například přímo z centra Brna, nemáte u ní šanci. MUDr. Krištofová z Mariánských lázní nejdříve redaktora odmítla, s tradičním odůvodněním, že má plno. Následoval ovšem dotaz, u jaké pojišťovny je volající pojištěn. Při odpovědi, že u oborové, si lékařka povzdychla: „No to nevím, jestli tady poblíž někoho seženete, je tu ještě jedna doktorka, ale ta bere jen od Všeobecné.“

U pediatrů test dopadl nejlépe. Přijmout dítě odmítli pouze dva z šesti. Jejich odůvodnění? „Bereme jen budoucí maminky ze svého okolí.“

SABINA OLMROVÁ