„Musel jsem na Nový rok navštívit pohotovost. Zaplatil jsem 90 korun, ale pak mě čekal šok. Z pohotovosti mě poslali na další dvě vyšetření v rámci nemocnice, ale tam jsem musel zaplatit další peníze, a to dvakrát devadesát korun,“ rozčiluje se František Strnad z Ústí nad Labem. Návštěva v Masarykově nemocnici ho tak vyšla na tři stovky.

Podobně na tom byli manželé Kuljovští z Brna. „Manžela z příjmu v Úrazové nemocnici poslali na chirurgii. Zaplatili jsme 180 korun a strávili tam několik hodin,“ popsala Deníku situaci Hana Kuljovská.

Stejné zkušenosti mají i pacienti pražské Bulovky a dalších zařízení. Mnohé nemocnice totiž začaly vybírat poplatek 90 korun za pohotovostní ošetření na každém oddělení.

„To je špatně. Pokud člověk musí vyhledat pohotovost, zaplatí jen jednou, a to 90 korun. Kolik oddělení v nemocnici navštíví, je vedlejší. Musí být ovšem stále v rámci pohotovosti v jednom zařízení,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Ale nemocnice si stojí na svém. Tvrdí, že tento systém doporučilo v prvním metodickém pokynu samo ministerstvo. „

Zákon jasně říká, že návštěva lékaře a klinické vyšetření jsou zpoplatněny. A to se vztahuje i na pohotovost. Tam je pacient také ošetřen a lékař mu provede klinické vyšetření. A to, že pacient musí zaplatit, je normální,“ sdělil Deníku mluvčí pražské nemocnice Bulovka Petr Mach. To, že by si nemocnice zákon svévolně vykládala, odmítá.

Ministerstvo zdravotnictví proto bude kvůli zmatkům a nejasnostem zasílat vedení nemocnic podrobnější metodické pokyny a další výklad zákona. „My si na něj počkáme, ale rozhodně ho podrobíme právní analýze. Zpoplatnění pohotovosti na všech odděleních nemocnice, to je postup v souladu se zákonem a budeme tak postupovat i nadále. Jinak bychom tuto normu porušili,“ dodal Mach.

Lidem vadí hlavně fronty kvůli placení

Za návštěvu u lékaře se platí třicet korun, za položku na receptu rovněž. Jeden den na lůžku v nemocnici vyjde na šedesát korun, návštěva pohotovosti pak bez deseti korun rovnou stovku. To jsou hlavní body změn v českém zdravotnictví v novém roce. Nemocným nebo příbuzným to ale většinou nevadí. Zajímá je především zdraví.

„Naše dvouletá dcerka je nemocná a zaplatil bych klidně i daleko víc, jen aby se uzdravila,“ vysvětlil v čekárně pohotovosti Dětské nemocnice v Brně Miroslav Jurina. Poplatky ve středu v největší nemocnici v Brně vybírali pracovníci jen na přepážkách. Na automaty tady totiž musí ještě čekat. Před dveřmi místnosti, kde peníze nemocnice vybírá, se ale už ráno tvořily větší fronty. „Nečekala jsem, že budu muset stát frontu, abych si zaplatila za ošetření,“ postěžovala si Danuše Káleová. Zádrhel se objevil v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici. Nefungovaly zde nově nainstalované parkovací automaty. Nemocnice totiž neměla do začátku roku k dispozici lístky, na které mají automaty tisknout potvrzení o zaplacení. „Z toho důvodu budou automaty v provozu zřejmě od příštího týdne,“ řekl mluvčí nemocnice Václav Řičář.

Benešovská Nemocnice Rudolfa a Stefanie začala platbu také vybírat prostřednictvím automatů. V deset hodin dopoledne stál v přízemí chirurgické ambulance hlouček lidí a svorně nadával na stávkující zařízení. „Vždyť to nefunguje. Ani tam peníze neházejte. Mně to sežralo padesátikorunu. Další drobné nemám a přitom pospíchám,“ vzdychla Jana Patočková.

Automatizovaný systém placení asi způsobí největší starost důchodcům. „Já se ani tak nezlobím, že budu muset zaplatit, ale až teprve teď přijdu do styku s nějakými tlačítky. Raději se tomu budu vyhýbat a zaplatím to v pokladně,“ povzdechla si Růžena Suchá z Ondřejova.

Nejdůležitější jsou drobné. „Měl jsem připravenou stokorunu. Doktorka mě pochválila, že jsem nepřišel s tisícovkou,“ popisoval svoji návštěvu u lékaře Tomáš Kadlec. „A když někdo bude platit pětitisícovkou? Zavřu a v čekárně oznámím, že jdu rozměnit a toho člověka, co s ní platí, tam nechám sedět,“ má řešení lékař Jan Jelínek.

„Zaznamenali jsme velký pokles příchozích. O svátcích přišlo do lékárny se předzásobit denně kolem 80 lidí, prvního ledna to bylo pouhých patnáct,“ upozornil litoměřický lékárník Josef Bakeš. Podobné zkušenosti s vyřešením svých zdravotních problémů v době před poplatky měla i drtivá řada praktických lékařů. Do ordinací zavítali většinou ti opravdu nemocní.

Lékárny se přetahují o zákazníky

U nás recept za pět korun. Tímto sloganem lákají lékárny řetězce Dr. Max pacienty po celé České republice.

„Za každý recept u nás opravdu dostane pacient pět korun. Tato akce je v platnosti už nejméně jeden rok. Pětikoruna je bonus z naší marže, není to žádná sleva na poplatku. V důsledku to ale znamená, že člověk u nás zaplatí méně,“ uvedla Jana Studničková, mluvčí lékáren Dr. Max.

Podle lékárníků je to neetické jednání. „Dříve to pacienty stimulovalo k tomu, aby si léky i ty, které mohl koupit bez předpisu, nechával předepsat. Takže například Ibalgin za 40 korun si klient této lékárny nechal předepsat. Pojišťovna mu ho zčásti hradila a navíc dostal ještě zpět pětikorunu. Tímto způsobem se podporovalo plýtvání,“ sdělila Deníku majitelka konkurenční lékárny Leona Štěpková.

V současné době, kdy jsou zavedeny poplatky za položku na recept ve výši 30 korun, si tímto způsobem zajišťují klienty na úkor reformy a dalších lékáren. Systém je jednoduchý. Lékárny stejně jako lékaři či nemocnice musejí podle zákona poplatky vybírat.

Kdyby tak nečinili, budou pokutováni. Lékárna Dr. Max tedy poplatek vybere, pacientům ale nakonec vrátí pět korun. Ve výsledném efektu je tedy regulační poplatek za položku na receptu jen 25 korun. „Pokutováni být nemohou. Ale svázat regulační poplatek s věrnostním bonusem je přinejmenším neetické. Spíš bych to označila za nekalou soutěž. Poplatek pak ztrácí smysl,“ řekl zdroj z vedení České lékárnické komory.

Regulační poplatky totiž mají snížit vysokou spotřebu léků a systém by měl platit pro všechny pacienty stejně.

„Já se k této situaci nemohu vyjádřit. Lékárnická komora nemá žádné prostředky, jak postup lékárnického řetězce změnit,“ povzdechl si prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.