„I když jsem sama vystudovala vysokou školu v Praze, teď žijeme s rodinou na malém městě a situace je hned jiná,“ svěřuje se Jana Dvořáková z Ústeckého kraje. „Přemýšlíme, jestli dát dceru na gymnázium nebo radši na obchodku, aby měla něco praktičtějšího. Místo, kde bydlíme, naše rozhodování dost ovlivňuje,“ vysvětluje Jana Dvořáková.

Právě v Ústeckém kraji je nejnižší podíl žáků gymnázií a nejvyšší počet žáků středních odborných škol a učilišť. Tyto a další informace lze vyčíst z nové publikace „Profily krajů – Hodnocení úrovně vzdělávání“ Ústavu pro informaceve vzdělávání.

Kolik máte maturit

Problémy s nízkým počtem gymnazistů mají také v Karlovarském kraji. Dnešní trend je jednoznačně ve znamení všeobecného vzdělání a maturity. Žáci v regionech, kde se nepodaří včas do tohoto vlaku naskočit, budou zaostávat. „Příčinou malého počtu gymnazistů a velkého počtu učňů je nevyhovující úroveň vzdělání mezi obyvateli našeho kraje. Kraj má samozřejmě snahu zvyšovat počet absolventů s maturitou,“ uvedla pro Deník Eva Maršíková z odboru školství Karlovarského kraje.

V Jihočeském kraji naopak podle publikace stoupá počet gymnaziálních tříd. „Na nedostatek dětí si nemůžeme stěžovat. Převis poptávky zažíváme hlavně na víceletém gymnáziu,“ potvrzuje ředitel gymnázia v Prachaticích Alexandr Zikmund.

Masové školství neprospívá

Zvlášť zajímavé jsou informace o vědomostech a schopnostech patnáctiletých žáků. To už sice nejsou přísně statistická data, šetření probíhalo jen na vybraných školách. I tak ale podávají zajímavý obrázek. Nejhůře z něho vychází Ústecký kraj. Zde jsou žáci nejhorší v matematické, čtenářské i přírodovědné gramotnosti. V Jihomoravském kraji mají zase žáci nejhorší vztah ke škole.V Olomouckém kraji žáci nejhůře pracují na počítači. A zatímco v Pardubickém kraji žáci nejčastěji označovali školní klima za špatné, na Liberecku vyšlo školní klima nejlépe.„Pro dobré klima, tedy pro vztahy mezi učiteli a žáky i vedením je nutné,aby kolektiv dětí nebyla anonymní masa,“ říká ředitel gymnázia v Turnově Ivo Filip. „Ekonomické propočty nás vedou k tomu, napěchovat do školy co nejvíc studentů. Ale to my nechceme. Pro výchovu dětí je mnohem lepší, když nejsou třídy přeplněné,“ uzavírá Filip.