Téměř polovina mladých Romů nemá práci, chybí jim motivace. I kvůli předsudkům

Podle dokumentu se situace Romů na poli vzdělávání a zaměstnanosti od průzkumu Roma Survey v roce 2016 výrazně nezlepšila. Placenou práci jako svou hlavní aktivitu uvedla méně než polovina respondentů ve věku 20 až 64 let. „V celkové populaci České republiky přitom tato hodnota dosahovala osmdesáti procent osob. Alarmující je však zejména opakující se zjištění, že až 47 procent mladých Romů v ČR ve věku 16 až 24 let nepracuje, nevzdělává se a ani se nepřipravuje na zaměstnání,“ shrnul dokument.

Podle odborníků ale data není možné aplikovat na celou romskou menšinu. „Číslo je jiné v sociálně vyloučených lokalitách a mimo ně,“ poznamenala vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

Část rodin nevnímá vzdělání dívek jako důležité, říká zmocněnkyně pro Romy

Roman Baláž z katedry sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity v Brně upozornil, že Romové v Česku jsou stále nesprávně vnímáni jako homogenní skupina. „Je třeba rozlišovat. V populaci Romů jsou různé etnické skupiny, zájmové skupiny a lidé s rozdílným prostorovým umístěním v ČR a nestejnou majetkovou a vzdělanostní strukturou i uplatněním na trhu práce, včetně vysokoškoláků s velmi dobře placenými pozicemi,“ vysvětlil.

Při sčítání lidu v roce 2021 se k romské národnosti přihlásilo jen necelých 22 tisíc osob, v Česku přitom podle odhadů žije okolo čtvrt milionů Romů.

Nejhorší je situace u Romů ze sociálně vyloučených lokalit. Kromě nízké vzdělanosti bojují zejména se začarovaným kruhem chudoby a v zaměstnání nevidí jeho řešení. „Lidé s mnohočetnými exekucemi se mohou vyhýbat oficiální práci, jelikož jim často po stržení splátek nezbývají prostředky na důstojné živobytí. Dávají tedy přednost práci v šedé ekonomice a neoficiálním finančním službám. Tam mohou čelit nekalým praktikám a dokonce se propadat do stále větší chudoby,“ popsal Baláž. V ten moment pak selhávají i vzory pro mladší generaci, která nevidí, že by lepší vzdělání nebo zaměstnání vedlo ke zlepšení životní situace. Diskriminaci na trhu práce zaznamenalo 56 procent respondentů.

Motivaci ničí i segregace

Podle průzkumu Roma Survey 2021 v oslovené skupině 20 až 24 let měla středoškolské vzdělání jen necelá čtvrtina Romů. Školáci a studenti cítí ve školách předsudky, segregaci a ztrácejí proto vnitřní motivaci v nich zůstat. Až 49 procent dětí školou povinných uvedlo, že navštěvují třídy, kde jsou všichni nebo většina žáků Romové. O sedm procent na šestnáct stoupl za pět let počet Romů, kteří se setkali ze strany školních autorit s diskriminací.

Mezi školáky ze sociálně vyloučených lokalit a jejich vrstevníky jsou pak těžce překonatelné rozdíly. „Děti žijí často v nepodnětném prostředí, doma rodiče nekontrolují domácí přípravu nebo s ní neumí pomoci, čímž se školní neúspěchy prohlubují a s tím také nechuť těchto dětí účastnit se pravidelné docházky,“ poznamenali experti ve Zprávě.

Tisíce romských dětí se vzdělávají odděleně od ostatních žáků. Nevyplatí se to

Zlepšení podle Lucie Fukové stojí na spolupráci škol, neziskových organizací a rodičů. „Neziskovky a někdy i například městské části nabízejí motivační pobyty nebo kariérní poradenství a žákům a žákyním umožní zjistit víc o studijních oborech, pomůžou jim vybrat vhodný obor a motivují k dalšímu studiu,“ doplnila. Pomocí jsou i stipendijní programy pro středoškoláky a vysokoškoláky, například od organizací Romea, Albatros, Vzájemné soužití, které pořádají i různá setkání.

Pozitivním trendem je ale předškolní docházka. Počet romských dětí starších tří let ve školkách se od roku 2016 zvýšil z 24 procent v roce 2016 na 51.