Vnímání hlasitosti okolí se přitom v Česku neustále zhoršuje. Podle ČSÚ i evropského statistického úřadu Eurostat si na ni stěžuje okolo patnácti procent obyvatel země. Jak vyplývá z dat evropských statistiků, jedná se o nejvyšší číslo za posledních pět let.

InfografikaČesko se sice nachází pod evropským průměrem, ale přesto patří v žebříčku zemí, kde lidem vadí nadměrná hlučnost, mezi ty horší. Ve vnímání rámusu jsou přitom daleko otrlejší lidé s malými dětmi a vícečlenné domácnosti.

A navzdory všeobecnému přesvědčení jsou méně nedůtkliví senioři. „Podíl osob protestujících proti hluku je vyšší u svobodných osob mladších 65 let než u těch starších,“ konstatují evropští statistici.

Reálná data o tom, jak se vyvíjí hlučnost prostředí v Česku, mají přitom ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienik naposledy z roku 2017. Další výsledky budou k dispozici až v roce 2023.

Špatný spánek

Zda se tak situace lepší, nebo horší, nedokázaly instituce říct. „Zejména hluk z liniových, dopravních zdrojů hluku má mezi jednotlivými pětiletými koly měření kolísavý charakter,“ uvedl David Šíma z tiskového oddělení ministerstva. Jak je na tom podle měření situace u nich, se mohou lidé přesvědčit na webu ministerstva.

Podle Zdeňky Vandasové ze Státního zdravotního ústavu může mít hluk silné negativní dopady na zdraví postižených osob. Například kvůli nedostatku spánku. Ten totiž vede mimo jiné ke kardiovaskulárním onemocněním, depresím, a to zejména u žen, k dalším psychickým poruchám, ale také k obezitě a ke zkrácení očekávané délky života.