„Do roku 2030 se nepočítá s nějakými většími změnami, ale odhad klimatu pro roky 2040 až 2070 předpokládá zvýšení průměrné teploty o 2,2 stupně Celsia, přičemž nejvíce v létě, a to o 2,7 stupně. V srpnu by mělo dojít ke zvýšení dokonce až o 3,6 stupně," uvedl Jiří Dusík ze společnosti Integra Consulting, která se zabývá poradenstvím v oblasti životního prostředí.

Už nyní si vědci lámou hlavu, jak se změně klimatu přizpůsobit. Sice by někdo mohl namítnout, že vyšší teploty by mohly mít i své klady, a to především ve spotřebě energie, jenomže experti upozorňují, že se zvýší náklady na provoz klimatizací. Ve vedru navíc klesá produktivita práce, takže to žádná výhra po českou ekonomiku nebude.

Ministerstvo životního prostředí by v brzké době chtělo vládě předložit takzvanou národní adaptační strategii, tedy jakýsi návod, jakým způsobem by se Česká republika změnám klimatu měla přizpůsobit. „Doháníme jakýsi deficit, protože všechny vyspělé země Evropské unie už takový dokument mají," řekl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

Nynější návrh, který už prošel meziresortním připomínkovým řízením, se zabývá několika oblastmi, jako je například využití srážkových vod, udržení vody v krajině, rozšiřování zeleně v sídlech, obnovení říčních niv a podobně.

Protipovodňová opatření

Důraz na hospodaření s vodou není náhodný, což by mohlo potvrzovat i letošní suché léto. Úhrny srážek by sice v budoucnu měly zůstat stejné, ale hlavně v létě spadnou za kratší dobu. Intenzivní lijáky místo vytrvalých několikadenních dešťů ale půdu zavlažují hůře. „Voda se nestihne vsáknout, většina jí odteče. Ještě ji neumíme účinně zachytávat," řekl ČTK klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.

Už před časem například tým děkana Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity Petra Skleničky vypracoval studii, podle níž by mělo Česko do protipovodňových opatření investovat asi 200 miliard korun, a to od malých struh až po velké přehrady.

Společnost Interga Consulting by ovšem chtěla zjistit, jaké další projekty na přizpůsobení změnám klimatu v České republice vznikají.

Kvůli tomu ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně včera vyhlásila soutěž Adaptační opatření roku. „Zajímá nás, co dělají české obce, podnikatelé a neziskové organizace. Podle měření posledních patnáct let vytrvale padají teplotní rekordy, což ovlivňuje produkci zemědělství, zvyšuje se četnost povodní, rostou nároky na ventilaci a podobně. Hledáme řešení, která ochrání zdraví a majetek lidí a ušetří městům a regionům nemalé finanční prostředky," vysvětlil Dusík. Projekty je možné přihlašovat do 15. října na webových stránkách www.regio-adaptace.cz.

Klimatický atlas

V západní Evropě jsou taková opatření stále častější. Například německý Stuttgart vytvořil klimatický atlas a podle něho vypracovávají územní plánování. V Basileji zase třeba zatravňují tramvajové koleje, v dalších evropských městech vysazují zeleň přímo na budovách.

Vedra totiž budou v budoucnu sužovat především obyvatele větších měst, kde se budou tvořit takzvané tepelné ostrovy. „To je oblast ve městě, která je výrazně teplejší než jeho okolí. Třeba v případě Prahy se jedná o jednotky kilometrů. Můžeme si za to sami. Mají na to vliv pouliční kaňony, v nichž je sluneční svit lépe absorbován, srážky se nevypařují a vodu odvádí kanalizace. Tepelný ostrov se nejvíce projevuje po západu slunce a nad ránem," řekl nedávno Michal Žák z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Česká města se však na změnu klimatu zatím příliš nepřipravují, i když lze najít výjimky. Komplexní řešení, jak se v budoucnu s extrémními výkyvy počasí vyrovnat, vzniká například v Hradci Králové. Je jedním z vytipovaných měst, které se zapojilo do projektu „adaptace na změnu klimatu".