Kliknutím zvětšíteZákladní teze, o níž se opírají všechny fámy o potenciálních Masarykových otcích, zní: přece je divné, že by negramotný kočí ze Slovenska, kterým byl původně Masarykův otec Josef, měl tak talentovaného a mimořádného syna. Skutečným otcem byl určitě někdo jiný.
Tyto spekulace ovšem přehlížejí fakt, že Tomáš byl pouze prvním a nikoli posledním potomkem obou manželů – a že i z jednoho z jeho bratrů, Ludvíka Masaryka, vyrostla velmi výrazná a známá osobnost.
Ostatním dětem to nedopřál krutý osud: sourozenci Jan a Františka zemřeli krátce po narození, bratr Martin se sice dožil dospělosti, ale ve 20 letech podlehl ve Vídni během vojenské služby následkům prudkého nachlazení.
Možnost udělat kariéru a dosáhnout vysokého společenského postavení tak dostal kromě Tomáše skutečně už jen o čtyři roky mladší Ludvík. A stejně jako Tomáš ji plně využil. Stal se úspěšným podnikatelem, kavárníkem, hoteliérem i knihtiskařem, v jehož podnicích se scházela celá tehdejší česká společenská elita, umělci, spisovatelé, novináři i vědci. A těžko lze předpokládat, že by tomu tak bylo díky tomu, že i on by měl jiného otce.
Tajemství vzestupu obou talentovaných bratrů bude zřejmě ukryto v osobnosti jejich matky, jež svým synům vložila do vínku ctižádost a vedla je k tomu, aby se snažili po společenském žebříčku vystoupat co možná nejvýše.
Tomáš Garrigue Masaryk na unikátních záběrech:
Z měšťanské rodiny
Terezie Kropáčková se narodila 4. srpna 1813 v Hustopečích na Břeclavsku. Pocházela z dobře situované měšťanské česko-německé rodiny. Její otec, prostějovský rodák Josef Kropáček, byl vyučený řezník a provozoval v Hustopečích hostinskou živnost. V roce 1811 se oženil s Kateřinou Ruprichovou, dcerou místního učitele, varhaníka a kapelníka městské hudby, a měl s ní jedenáct dětí, z nichž se dospělosti dožilo sedm (Terezie se narodila jako v pořadí druhá).
Ačkoli se v řadě textů dochovala zmínka o tom, že v dětství mluvila německy, a sám Tomáš Masaryk ve svém prvním životopise z roku 1875 údajně uváděl, že jeho matka je Němka, podle bývalé děkanky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Stanislavy Kučerové to není s určováním její národnosti tak jednoduché.
Terezie Masaryková se syny Tomášem (sedícím) a Ludvíkem
„Narodila se v roce 1813, a to byla doba, kdy byla naše města spravována německy, neexistovaly české školy, tisk ani divadlo. Městské vrstvy obyvatel se asimilovaly s německým prostředím. Svou mateřštinou mluvil lid jen na venkově. Buditelé druhé generace, kteří již věřili v obrození českého jazyka, teprve přicházeli na svět,“ uvedla Kučerová v článku Původ T. G. Masaryka bez spekulací s odkazem například na Josefa Kajetána Tyla, Karla Hynka Máchu nebo Karla Jaromíra Erbena, jež se narodili v podobné době jako Terezie Kropáčková (Tyl v roce 1808, Mácha v roce 1810 a Erben v roce 1811).
Vícedětná rodina živnostníka Kropáčka žila podle Kučerové ve velmi dobrých majetkových poměrech, což se ale změnilo po otcově smrti. Rodina se octla bez prostředků a dcera Terezie si hledala výdělek jako kuchařka v panské rodině v Hodoníně.
Podle knihy francouzského historika Alaina Soubigoua Tomáš Garrigue Masaryk měla ve 20 letech prvního nemanželského potomka, který zemřel ve čtyřech měsících. Poté se potkala s kočím Josefem Masarykem, původem ze slovenských Kopčan, který jako nejmladší ze tří bratří nemohl zůstat hospodařit na rodinném statku, takže byl poslán do Hodonína na panství patřící stejné vrchnosti jako Kopčany. Jeho jméno se začalo psát v počeštěné podobě pravděpodobně právě během služby na jižní Moravě, původně znělo Jozef Maszárik.
Přestože Terezie byla o deset let starší než on, oba se do sebe zahleděli a brzy si začali vážnou známost. Podle Kučerové imponovala Terezie svému budoucímu muži nejen svým půvabem, ale i tím, že byla chytrá, vzdělaná, uměla (na rozdíl od něj) číst a psát a pocházela z dobré rodiny. On mohl na druhé straně svou budoucí ženu zaujmout svou živelností a také nefalšovaným zápalem pro slovenské národnostní i politické revoluční hnutí. Byl například velkým obdivovatelem „divokého Slováka“ Jozefa Miloslava Hurbana, radikálního slovenského odpůrce feudalismu.
Šťastné manželství
Sňatek uzavřeli 15. srpna 1849 v Hodoníně, když už byla Terezie opět těhotná. Nejstarší syn Tomáš přišel na svět o necelých sedm měsíců později, 7. března 1850. Ostatní čtyři děti se narodily v rozmezí dalších osmi let. Po Tomášovi přišel v roce 1851 na řadu syn Jan, který ještě téhož roku zemřel, o rok později pak Martin, který se dožil dvaceti. V roce 1854 se narodil Ludvík, jenž po svém všestranně úspěšném životě zemřel jako šedesátiletý v roce 1914, a jako poslední spatřila světlo světa Františka. Ta se narodila v roce 1858 a stejně jako Jan ještě téhož roku zemřela.
Manželství Terezie a Josefa bylo podle historiků navzdory jejich rozdílnému společenskému původu i rozdílu věku šťastné a harmonické. „Rodině se v panských službách nevedlo špatně, Josef Masaryk jako panský kočí ji mohl v rámci chudých poměrů dobře zabezpečit a později byl dokonce povýšen na drába. Kvůli otcově povolání se ale Masarykovi často stěhovali po různých místech jižní Moravy,“ uvádí na svých stránkách Masarykova společnost.
Rodina tak postupně žila v Hodoníně, v Mutěnicích, opět v Hodoníně, v Čejkovicích a v Čejči. Na této poslední štaci se znovu přihlásila o slovo Josefova divoká povaha a jeho příklon k odbojnému protihabsburskému rebelantství. Netajil se svým obdivem k Josefu Václavu Fričovi, v té době (druhé polovině 60. let 19. století) už vyhnanému do emigrace, v důsledku čehož přišel po rok trvajícím kárném řízení o práci na císařských statcích i o možnost získat penzi.
V té době už byli naštěstí oba jeho synové na školách, k čemuž je důsledně vedla jejich energická a schopná matka. Tomáš studoval ve Strážnici, v Brně a ve Vídni, kde v roce 1876 promoval filozofickou prací o Platónovi, Ludvík sice studia ve Vídni nedokončil, ale vyučil se sazečem a od roku 1880 začal samostatně podnikat.
Fámy o falešných otcích
Vše výše uvedené svědčí o tom, že spekulace o Masarykově utajeném otci, kterým měl být někdo jiný než kočí Josef Masaryk, nemají žádný pevný základ. Dochované podobizny obou bratrů svědčí o jejich podobě. A třebaže oba jejich rodiče žili spíše v chudých poměrech, byli očividně inteligentní, energičtí a rozhodně mohli svým synům předat dostatek zkušeností i vrozených dispozic pro to, aby se dokázali prosadit. Proč a jak se tedy ty fámy vlastně objevily?
První z těchto spekulací, podle níž měl být Tomáš Masaryk synem hodonínského židovského statkáře Nathana Redlicha, se začala poprvé objevovat v souvislosti se známou hilsneriádou na přelomu 19. a 20. století. Masaryk se při ní odvážně postavil proti zfanatizovanému veřejnému mínění a zastal se židovského mladíka Leopolda Hilsnera, obviněného z vraždy Anežky Hrůzové. Nebylo divu, že tak začal být sám označován za polovičního Žida. Pro tehdejší antisemitsky naladěnou společnost to bylo lákavé vysvětlení jeho aktivity coby všeobecného židovského spiknutí.
V polovině 50. let minulého století pak vyšla v Chicagu brožura Ladislava Matouška, který, podobně jako později rakouský historik Willy Lorenz, rovněž hledal Masarykova otce v rodině hodonínsko-vídeňských velkopodnikatelů Redlichů, u nichž Terezie kdysi sloužila. Tato rodina skutečně existovala, Nathan Redlich měl pravděpodobně s Masarykem přátelské vztahy, ale hypotézu o jeho utajeném otcovství žádný důkaz nepodporuje.
V roce 2015 pak přišel s další „bombou“ autor knihy Císařův prezident David Glockner. Podle něj Masarykovým otcem nebyl nikdo menší než sám rakousko-uherský mocnář František Josef I. Glockner ve prospěch své teorie argumentoval údajným faksimile z kopiáře (deníku), do něhož si prý František Josef koncem roku 1849 zapsal „Kropaczek erl.“, tedy Kropaczek erledigt (= Kropáčková vyřízeno). Podle něj se František Josef v létě 1849 pohyboval po jižní Moravě, a prý tak opravdu mohl v Hodoníně přivést Terezii do jiného stavu.
Glocknerova argumentace je ale velmi slabá, především proto, že neexistuje žádný pramen, který by zmínku o císařově zápisu v deníku potvrzoval. Spisovatel neuvedl, v jakém archivu a v jakém fondu příslušný dokument nalezl, ani přesné datum zápisu nebo jeho kontext. Zůstává tak jediným člověkem, který tvrdí, že ho viděl - a v této souvislosti stojí za zmínku, že Glockner se nikdy nevěnoval historické vědě, ale psaní fantasy.
Terezie Masaryková zemřela v roce 1887. Její milující muž Josef ji přežil o dvacet let. Zemřel v úctyhodném věku 84 let.
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
