Jak jste se dneska vyspala?
Tak to jste uhodila hřebíček na hlavičku, protože zrovna dneska výjimečně skoro vůbec. Měla jsem na sobě holtera, přístroj na měření arytmie a dýchání, a vybily se v něm baterky, takže to v noci pípalo, pak mi z toho pořád odpadávaly dráty. Takže o klidném spánku jsem si dneska mohla tak nechat jedině zdát.

Měla jsem to dnes hodně podobné. Jen bez toho přístroje.
Vynahradíme si to po podcastu. (smích)

Vystudovala jste ekonomický a politický rozvoj na elitní newyorské Kolumbijské univerzitě. Možná je to už otřepaná otázka, ale jak mladá a úspěšná holka s jistou kariérou diplomatky skončí v peřinách?
Jak už v životě bývá, tak k tomu nevedla úplně přímá cesta. Potkalo se několik různých faktorů, ale úplně na začátku to byla nějaká moje potřeba. Když se narodil náš první syn, trávila jsem v posteli daleko víc času. Trpěla jsem hormonálními návaly po porodu, strašně jsem se potila a budila jsem se v úplně promočeném povlečení a postel musela několikrát převlékat. Zjistila jsem, že je obrovský rozdíl mezi jednotlivými ložními sety. V něčem se spát dá a v něčem vůbec. Tak jsem to začala řešit. Celý ten vývoj trval asi tři roky.

V posteli? Den začíná, končí a vznikají příběhy
PODCAST: Recept na zdravý spánek? Ulehat nahý a zachumlat se do peřin

Jakou roli v tom sehrála vaše babička?
Moje babička, tedy dcera mojí prababičky, po které jsem firmu pojmenovala, umřela před necelými dvěma lety. Dožila se devadesáti šesti let, takže jsme měli dost času si povídat o jejím rodinném příběhu. Její maminka byla neuvěřitelná žena, která na přelomu století sbalila dvě děti, manžela a přestěhovala je z malé vesnice do Prahy, kde si otevřela obchod s ložním prádlem. Dařilo se jí opravdu krásně. Rodinu dokázala zabezpečit neskutečně tvrdou prací a nasazením až do roku 1948. Po komunistickém převratu rodina přišla o úplně všechno. Babička se narodila v roce 1925 jako třetí dítě. Byla vedená k tomu, že ten obchod jednou převezme. Když se vdávala, tak dostala jako svatební dar a zároveň věno povlečení s vyšívanými monogramy. A když se její život chýlil ke konci, tak jsme ji ukládali právě do jejího původního povlečení, což je taková krásná linka, která mě utvrdila v tom, že to bylo správné rozhodnutí. Samozřejmě v rodině zůstala křivda a bolest.

Takže tady vznikl impuls k tomu, abyste založila vlastní značku, a pokračovala ve šlépějích babičky?
Tak nějak.

Prababička Terezie Täubelové na přelomu 19. a 20. století sbalila dvě děti, manžela a přestěhovala je z malé vesnice do Prahy, kde si otevřela obchod s ložním prádlemPrababička Terezie Täubelové na přelomu 19. a 20. století sbalila dvě děti, manžela a přestěhovala je z malé vesnice do Prahy, kde si otevřela obchod s ložním prádlemZdroj: se svolením Terezie Täubelové

Svoje studentská léta jsem trávila na oděvní škole zaměřené na konstrukci střihu a technologii materiálu, takže tuším správně, že materiál a následně i design sehrál v začátcích zásadní roli?
Rozhodně to byl materiál. Já jsem žena 21. století. Nesnáším nakupování v kamenných obchodech, takže automaticky všechno hledám online. A už před těmi sedmi lety jsem si řekla: „Tak, už jsi velká holka. Vyměň povlečení z Ikei nebo z HM za pořádné sady.“ Pátrala jsem a zjistila, že těch e-shopů moc neexistuje. Povlečení byla celá řada, ale buďto nabízeli vzory, které byly pro úplně jinou generaci, než jsem já, anebo měli neskutečně obtížný nákupní proces, který jsem nikdy nedokončila, takže jsem začala chodit po kamenných obchodech v Praze, a tam jsem zase zjistila, že to, co hledám, je předražené. Hledala jsem příčinu toho, proč to tak je. Začala jsem to víc studovat, obtelefonovala a obepisovala jsem různé textilky. Nejdřív v Čechách, pak v zahraničí. Do toho přišel covid. A tak všechny ty vzorky látek, které jsem měla doma od textilek, jsem začala testovat. Pořád jsem je prala a sušila v sušičce a žehlila. Až jsem skončila tam, kde jsem dneska.

Vyhrály látky z České republiky?
Ne. Velice záhy jsem zjistila, že moje laická představa o tom, že Česko je textilní velmoc, už není úplně pravda. Máme sice spoustu textilek, ale nedělají materiál ani metráž, kterou jsem potřebovala. Takže nakonec jsem skončila v izraelské manufaktuře a začínáme domlouvat dalšího dodavatele z Portugalska.

Terapeut Lukáš Karas s redaktorkou Deníku Bohumilou Čihákovou
Terapeut Lukáš Karas: Sny ztělesňují naše komplexy, můžeme je konfrontovat

Látku jste měla vybranou. Co bylo dál. Předpokládám, že povlečení jste sama nešila.
Po pravdě, kdybych bývala byla věděla o tom, co všechno mě čeká, tak si myslím, že bych nikdy tu odvahu pustit se do toho nenašla. Moje představa o podnikání v tomto oboru byla velice naivní. Je to jako s tou žábou, když ji hodíte do horké vody, tak vám vyskočí, ale když jí teplotu postupně přidáváte, tak vám v hrnci zůstane. Musela jsem se hrozně rychle naučit spoustu věcí ze spousty různých oborů. Přes léto jsem si chtěla sama postavit e-shop, protože přece na tom nemůže být nic těžkého, říkala jsem si. Bylo. Myslela jsem si, že nepotřebuji žádný marketing, když mám kvalitní produkt, ten se bude prodávat sám.

Neprodává.
Neprodává. Musela jsem ujít poměrně velkou cestu. Nejdříve studiem těch různých materiálů a následně komunikací s textilkami po celém světě.

Zdroj: Youtube

V čem je největší rozdíl od ložního prádla dostupného v kamenných prodejnách, o kterých jste mluvila, od toho vašeho?
I v řetězcích si můžete koupit kvalitní ložní prádlo, ale musíte mít trošku štěstí, nebo musíte vědět, co přesně hledáte. Myslím si, že normální člověk má trávit čas tím, co ho baví, a trávit čas se svojí rodinou a rozvíjet svoje koníčky, než aby studoval, co znamenají značky a popisky na povlečení. Já jsem chtěla mít také jistotu, aby ten dodavatel materiálu zaměstnával lidi, kteří jsou dospělí, kteří jsou férově zaplaceni za svoji práci. Pak pro mě bylo důležitých několik faktorů, jako jsou použité chemikálie v barvivech, aby ty látky měly opravdu spolehlivé certifikáty.

A podle čeho nebo na co se mám zaměřit, abych vybrala správně?
No jako takový tradiční parametr kvality se používá hustota nití na metr čtvereční nebo palec. V dnešní době je to trošku zavádějící, protože různí dodavatelé především z takových zemí, jako je Čína, začali neférově udávat ne počet jednotlivých nití, ale vláken, ze kterých je ta nit složená. Když už jsem v obchodě, je dobré si na materiál sáhnout a vnímat ten pocit z tkaniny. To pozná i laik, jestli je to příjemné, nebo to není příjemné, takže jeden z těch parametrů je gramáž. A následně kvalita těch surovin. Například bavlna, ze které je to utkané. Příze, jestli je česaná, nebo mykaná. Pak je taky dobré se zeptat, jestli je to dlouhovlákná příze, protože ta je daleko jemnější na dotek a zároveň i odolnější a pevnější.

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. s Bohumilou Čihákovou
Neurolog Šonka: Častá spánková apnoe vede k demenci, poruchám nálady i cukrovce

Vzpomenete si na vaši první noc v povlečení MARIELI?
Rozhodně jsem se vyspala do růžova, ale spíš si pamatuju, když jsem byla nemocná, měla horečku a potila se, tak v té chvíli jsem pocítila ten největší rozdíl. My vyrábíme i přikrývky ze stoprocentního prachového husího peří, ne kachního, a to krásně odvádí vlhkost od těla a zároveň udržuje tu termoregulaci při stejné teplotě. Takže se nekoupete ve vlastním potu.

Popisujete tady hebkost a jemnost. Aby si ji člověk skutečně užil na vlastní kůži, je lepší tedy ulehat do postele nahý?
Já si myslím, že ano, protože ta hebkost toho povlečení vás pak objímá úplně celou. Nikde nic neškrtí. Krev může v těle krásně volně proudit. Takže nejzdravější je určitě spát nahý a mít kvalitní přikrývku, ve které vám nebude zima a nepotřebujete se zahřívat nějakými dalšími vrstvami.

Při nákupu kvalitního povlečení, polštářů či peřin rozhoduje gramáž a kvalita surovinPři nákupu kvalitního povlečení, polštářů či peřin rozhoduje gramáž a kvalita surovinZdroj: se svolením Terezie TäubelovéJe přikrývka z prachového peří vhodná i pro alergiky?
Určitě. Velké procento lidí, kteří k nám chodí, říkají, že nemůžou mít péřové přikrývky, protože mají alergii na peří. V naprosté většině to není alergie na peří, ale alergie na roztoče. V univerzitní nemocnici ve Frankfurtu dělali rozsáhlé výzkumy na toto téma a ukázalo se, že peří skutečně není alergen, který by tu dýchací alergii způsoboval. Tu alergii způsobují roztoči, kteří se živí kožními šupinkami. Ty z nás odpadají během spánku. Roztoči jsou větší než kvalitně utkaná sypkovina, takže nemají šanci do ni proniknout. Roztoči mají rádi teplé a vlhké prostředí, takže když se zpotíte a postel nevětráte, roztoči se množí.

Se slovem peřina se mi vybavuje dětství u babičky, která měla takové ty těžké duchny a všechno peří, když se člověk ráno probudil, bylo nahrnuté v nohách.
To se u našich peřin nestane. Používáme kvalitní sypkovinu i s příměsí kašmíru a celá ta peřina je prošitá do čtverců dvojím šití, takže peří nepropadá skrze švy do dalšího segmentu v té peřině. Kolem dokola máme navíc krásnou zlatou paspulku, takže ta peříčka neunikají.

Jak nespavost ovlivňuje mozek?
PODCAST: Mozek v noci neusíná. Život s nespavostí může být peklem, říká neurolog

Já jsem milovník peří a jednu peřinu doma mám. Ale nepoužívám ji, protože z ní leze peří i taková ta tvrdá brka a spát se v tom opravdu nedá.
Protože to není naplněné tím čistým prachovým peřím. Taková peřina je vyplněná zbytky. Takže jste si koupila drahé zbytky. Měla jste jim to v tom obchodě hodit na hlavu. Pro peřiny je to prachové peří úplně nejlepší, ovšem ne každý výrobce to umí udělat, protože je to samozřejmě nejtěžší a nejnáročnější na výběr sypkoviny a na kvalitu šití, aby vám z toho peří nevylezlo, protože prachová peříčka jsou velmi jemná a neuvěřitelně lehounká, ale zároveň pořád si drží tu výhřevnost, a to jste pak ve spánku jako na obláčku.

Ložnici mnoho z nás vnímá jako oázu klidu, relaxu a odpočinku. Má na psychiku člověka vliv i to, jakou barvu si toho povlečení vybere?
Rozhodně. To, v jakém prostředí spíme, má na náš spánek rozhodující vliv. A proto jsem hned od začátku založení značky MARIELI chtěla přinášet něco navíc. Edukovat o tom, jakým způsobem si ten zdravý a kvalitní spánek zajistit. Na vzestupu je takzvaný biohacking. Všichni do sebe cpou omega 3 mastné kyseliny, otužují se, ale co je opravdu důležité, je poukazovat na to, že zdravý spánek a jeho dostatek je alfa a omega našeho života. K tomu, abychom v tom životě skutečně dobře fungovali. Když se špatně vyspíte, tak nemůžete podávat stoprocentní výkony v práci. Nemůžete být milá na děti. Nemůžete být milá na partnera, na partnerku. Takže když jste v ložnici, kde usínáte u televize, kde máte křiklavou barvu povlečení nebo zdí, kde máte pod postelí udělané skladiště, tak ten spánek nemůže být kvalitní. Veškeré křiklavé barvy, výrazné vzory náš mozek vnímá jako nějaký podnět, rozruch, takže si nemůžete v klidu odpočinout a vypnout.

Na sociálních sítích píšete, že vaše lůžkoviny vydrží všechno. V první chvíli mě napadla polštářová bitva, kterou u nás doma s holkami občas pořádáme. Vy dokonce říkáte, že nevadí ani rozlité červené víno či káva. To opravdu svléknu, hodím do pračky a nic tam nebude?
Na těch sociálních sítích je to taková zkratka, prostě to k životu patří. S kvalitním práškem na skvrny vyperete všechno. Do pračky můžete strčit i naše peřiny. Podotýkám, že s pracím prostředkem určeným na peří a ideálně následně strčit do sušičky se dvěma míčky nebo tenisovými míčky, aby to peří zůstalo pořád krásně načechrané.

Předpokládám, že v době kariéry zahraniční diplomatky jste hodně cestovala, usínala jste mnoha hotelových peřinách. Čerpala jste inspiraci i tady?
Určitě. Cestovala a spala jsem i v dobrých hotelech, ovšem soukromě. Ministerstvo zahraničí bylo v tomto směru poměrně hospodárné. V mém působení na ministerstvu jsem pracovala pro provinční rekonstrukční tým v Afghánistánu a tam jsem spala ve stanu nebo v B-hutech, což byla taky dobrá zkušenost.

Nejvíce lidí spí podle studií na boku.
Jakou zvolit polohu při spaní? Vědci už ví, co se pro každého z nás nejvíce hodí

Příjemně mě překvapilo, že svým klientům vyšíváte na ložní prádlo jejich monogram. Ten si dopřávají muži, ale i ženy, hlavně na košilích na míru. I sem sahá příběh prababičky?
Přesně tak. Na jejím povlečení byly monogramy a mně to přišlo jako krásný nápad. Za první republiky to byla tradice, ale postupně se z těch lůžkovin stalo takové spotřební zboží. Už jsme to tady říkali, že ložnice je osobní posvátné místo a měli bychom si ho udělat hezké. Ze začátku jsem tomu moc nevěřila. Bylo to nákladné. Musela jsem najmout švadlenu. Dala jsem tomu tři měsíce a ono tuto nabídku nakonec využívá hodně našich zákazníků. A nejen ty monogramy. Vyšívali jsme i celé ilustrace. Když vypukla válka na Ukrajině, tak nám ilustrátorka udělala portrét Volodymyra Zelenského a ten se pak dražil. Celá částka putovala na podporu Ukrajiny. Nebo vyšíváme různé vzkazy, tajné i milostné.

Takže vaše povlečení má vliv i na intimní život partnerů či manželů.
Určitě. Vyšíváme jim různé tajné vzkazy a různé šifry, kterým třeba rozumí jenom oni dva, a to právě povyšuje ložnici na to skutečně intimní místo.

Politoložka Terezie TäubelováTerezie TäubelováZdroj: se svolením Terezy TäubelovéTerezie Täubelová vystudovala Fakultu humanitních studií UK a magisterský titul má z Columbia University v New Yorku.

Po několika stážích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pracovala na Ministerstvu zahraničí ČR pro Provinční rekonstrukční tým.

Během série mateřských a rodičovských dovolených založila značku prémiových lůžkovin MARIELI.