Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví na základě takzvaného pandemického zákona. Prakticky z něj plyne nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti smí být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem.

Návrh k NSS je podaný jménem zaměstnance podniku na výrobu autodílů Faurecia, který má v ČR několik závodů na různých místech. Podle informací, které prý dělník obdržel v zaměstnání, bude odmítnutí testu ve firmě nebo nedoložení vlastního negativního testu bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance bez nároku na mzdu. Dělník to pokládá za nepřípustný zásah do svých občanských práv.

V návrhu poukazuje na to, že podle zákona o zdravotních službách je podmínkou poskytnutí jakékoliv zdravotní služby svobodný a informovaný souhlas. Podobně hovoří také Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

Složité rozhodování 

"Tedy, zákon o zdravotních službách, občanský zákoník i úmluva o biomedicíně dávají občanům právo lékařský zákrok odmítnut a testování je také nepochybně lékařský zákrok," stojí v návrhu. Nařízení ministerstva o povinném testování nemá prý oporu ani v zákoníku práce.

Podle pandemického zákona přezkoumává mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví právě NSS. Předseda soudu Michal Mazanec už dříve uvedl, že půjde velmi pravděpodobně o složité a rozporuplné rozhodování ve značném množství případů.

"Je třeba položit důraz nejen na rychlost, ale současně s tím i na právní a argumentační kvalitu našich rozhodnutí. Jsme si totiž dobře vědomi reálných dopadů rozhodnutí do života velkého množství lidí," uvedl Mazanec. Podle něj nelze očekávat, že soud bude o pandemických opatřeních rozhodovat v řádu dní. "Je ale důležité, abychom rozhodovali v řádu jednotek týdnů i za cenu, že ostatní agenda bude muset být odsunuta," zdůraznil.