„Všichni podobné výzvy známe ze světa, ale nikdy by mě nenapadlo, že se to dostane i k nám. Naštěstí se mi jeden žák svěřil a řekl mi, že se děti navzájem škrtí a má strach, aby se nestalo ještě něco hrošího,“ uvedla třídní učitelka.

S tímto zjištěním a videem, které začalo kolovat mezi deváťáky, na němž je vidět, jak ostatní jen přihlížejí a dokonce se i smějí, pospíchala učitelka ihned za ředitelem školy Marianem Jankem. A ten reagoval velmi rychle. Nejenom, že kontaktoval Policii ČR, ale také narychlo svolal mimořádnou schůzku s rodiči. „Ze začátku jsem byl v šoku, ale musel jsem najít nějaké řešení. A po domluvě s mými podřízenými jsem se rozhodl kontaktovat nejen policii, protože nikdo profesionálnější řešení nezná. Když jsme však přišli na místní oddělení, dozvěděli jsme se šokující zprávu, že pokud se ta oběť se nebrání a souhlasí, tak s tím nemohou nic dělat. Proto jsme se obrátili na policejní preventistku Alenu Kacálkovou a na rodiče, které jsem posléze s touto šokující zprávou seznámil,“ uvedl Janko.

Bleskové jednání ředitele neocenila jen Alena Kacálková, ale i samotní rodiče. Například pan Tomáš, který má ve třídě syna. „V první chvíli, když nám to video na schůzce pustili, jsem byl velmi v šoku. Vůbec jsem netušil, že se něco takového děje. Naštěstí se ukázalo, že je tu úžasný učitelský sbor, kterému děti věří a mohou se svěřit. Tím možná zabránily nejhoršímu. Jak se zachoval ředitel, to je jiná kapitola. Kdybych měl klobouk, tak před ním smeknu,“ uvedl muž.

Pochvalu škole vysekla i paní Edita, která má ve třídě dceru. Zarazilo ji však, že děti nejenom nedomýšlejí možná rizika, ale že se také navzájem kryjí. „Ptala jsem se dcery, proč nikdo nezasáhl a někomu to neřekl. Její odpověď byla, že přeci nebudou bonzáci. Celé video mi vyrazilo dech a neuměla jsem si představit, že si ty děti neuvědomují a nikoho z nich nenapadne, co se může stát, že by se jejich kamarád vůbec nemusel probrat z toho bezvědomí,“ uvedla paní Edita.

Preventistka: Nejde o ojedinělý případ 

Podle policejní preventistky Aleny Kacálkové není týništský případ ojedinělý a podobné výzvy se dějí i na jiných školách. Škola v Týništi je však zatím jediná, která na problém upozornila a velmi rychle zareagovala. „Rodiče mnohdy nevědí, čím se jejich děti trápí. Ale přirovnávám to k jízdě na kole, kdy se člověk učí. Musí znát, kde má kolo brzdy, jaké jsou značky a podobně. I tak se někdy odře. Bohužel ve světě podobných výzev a kyberšikany mnohdy tyto ‚odřeniny‘ nejsou na první pohled vidět. I proto je důležitá osvěta,“ řekla Kacálková a uvedla další příklady, které nyní kolují v kybernetickém prostoru a znamenají pro děti velké nebezpečí.

„Naštěstí není Blackout Challange tak rozšířený jev. Mnohem častěji se setkáváme s takzvaným sextingem, tedy posílání textového, fotografického, audio a video obsahu se sexuálním podtextem, kyberšikanou a výzvami typu rozleptání si ruky solí a ledem. Narazili jsme i na případ, kdy se dívky fotily na kolejích před přijíždějícím vlakem,“ doplnila Kacálková.

Jaké jsou příznaky toho, že někdo zkouší Blackout Challange:
* krví podlité oči
* stopy na krku
* silné bolesti hlavy
* pocit dezorientace

Zdroj: Kybez

Deníkem oslovený expert Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci míní, že si děti často neuvědomují rizika, která jim hrozí. „Mnoho podobných výzev se totiž může snadno zvrtnout. V roce 2021 například třináctiletá dívka utrpěla popáleniny třetího stupně na krku, hrudníku, břiše a paži, protože se snažila napodobit výzvu TikTok Fire Challenge,“ uvedl Kopecký. Principem této výzvy je vytvořit pomocí hořlaviny specifický obrazec na zrcadlo, poté jej zapálit a nahrát video.

Rizikové výzvy jsou podle experta poměrně běžné a v minulosti byly spojeny především se sociální sítí YouTube. „V současnosti však dominují především sociální síti TikTok. Některé výzvy nebezpečné nejsou a jejich dopad může být pozitivní, existuje však celá řada výzev, které mohou být pro děti vysoce nebezpečné. K nim patří například právě Blackout challenge,“ uvedl Kopecký.

Mezi další „dětské“ výzvy patří v poslední době Penny Challennge, kdy se na částečně obnažené vidlice nabíječky mobilního telefonu připojené do zásuvky pouštěli mince (penny), což vyvolá zkrat a jiskření. „Jde o vysoce rizikovou aktivitu, při které si děti mohou ublížit, stejně tak může dojít ke vzniku požáru,“ upozornil Kopecký. I on ocenil, jak se k celému případu škola v Týništi postavila. „Dětem je nutné vysvětlit, že nemusí nutně napodobovat vše, co na internetu vidí, a že napodobování některých videí pro ně může být skutečně nebezpečné. Proto je důležité ve škole, ale také v domácím prostředí s dětmi o těchto tématech hovořit,“ míní expert.

Rozdílný přístup sociálních sítí 

Některé sociální sítě, například YouTube, podle experta rizikové výzvy potlačují. „Každopádně jiné sociální sítě, například právě TikTok, s tímto problémem aktivně nepracují a preventivně nebezpečná videa neodstraňují, proto také nalezneme největší počet rizikových výzev právě zde,“ upozornil Kopecký. Pomoc a radu v podobných případech nabízí například stránka e-bezpeci.cz, či Linka bezpečí. Pomoci může také knížka Bezpečné chování na internetu pro kluky a pro holky, která je určena učitelům a rodičům a která obsahuje velké množství aktivit pro žáky zaměřených právě na online bezpečnost.

Týništský případ je podle Policejního prezídia v Čechách naštěstí ojedinělý a zatím nikde v republice se s podobně odhalenou nebezpečnou výzvou policisté nesetkali. Je však důležitá obezřetnost a také prevence. Každý, kdo se s podobným případem setká, by se měl hned obrátit na učitele, či ředitele školy, tak jak se to stalo v tomto případě,“ uvedl mluvčí policejního prezídia Ondřej Moravčík.

Aplikaci TikTok si již stáhly do svého telefonu přes dvě miliardy lidí. Podle agentury Httpool používalo v Česku tuto síť v polovině roku 2022 dva miliony uživatelů.