Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Hradílek stále drží hladovku. Na protest proti Zemanovi

Sedíme v kuchyni Tomáše Hradílka v Lipníku nad Bečvou. Připadám si trochu jako za totality, kdy se v bytech chartistů scházeli disidenti a nepřátelé režimu. Je to už druhý týden, co bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek drží hladovku na protest proti opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Někdo ho zatracuje, jiný se vysmívá, další opatrně chápe. Jedno je ale jisté – jeho protest část veřejnosti probral z letargie.

17.11.2017 29
SDÍLEJ:

Tomáš Hradílek 13. den své protestní hladovky při rozhovoru pro DeníkFoto: Deník / Kopáč Jiří

Reakce na vaši hladovku jsou protichůdné. Jak ji vnímá vaše nejbližší okolí?
Žádají mě, abych toho nechal – to je první reakce. Druhá, že si toho váží. Někteří to dělají oduševněle, třeba biskup Václav Malý. Hovořím se spoustou osobností z dob Charty 77 – od Petra Pitharta přes Jana Rumla až po Danu Němcovou. Naprosto chápu, že mě od hladovky odrazují. Na jejich místě bych se choval stejně. To na tom ale nic nemění. Celou věc jsem rok a půl promýšlel. Nemohu říct, že by to přímo souviselo s úmrtím mé ženy. Mám širokou rodinu, tři děti, dvanáct vnoučat a přítelkyni. Žiji spokojený život. Jsem ale zodpovědný a vidím, že je země na nebezpečné křižovatce.

Čeho chcete svým protestem dosáhnout?
Před třemi měsíci napsal v Lidových novinách Jiří Hanák článek, kde to shrnul ve dvou slovech – „bránit počátkům“. Měl na mysli, že společnost často nedokáže vnímat, že se děje něco závažného. Sem tam se někdo najde, třeba i varuje, ale najednou se vše zvrtne a ubírá nešťastným směrem. Připomíná mimo jiné i symptomy, které předcházely roku 1948 a další události. Už půl druhého roku přemýšlím nad tím, jak zabránit tomu, aby taková situace v naší zemi nastala. Nejsem schopen ovlivnit výsledky voleb, protože lidé rozhodli, jak rozhodli. Řekl jsem si, že když je už ten jeden pilíř téměř ztracený, tedy vláda a Poslanecká sněmovna, je třeba udělat nějaký stabilizační bod jistoty, který by tomuto trendu zamezoval. Tím bodem je podle mě obsazení Hradu. Vím, že Miloš Zeman udělá všechno, aby se na druhé funkční období na Hradě zdržoval a zvěčnil se tak do historie země natrvalo.

Našel se vůbec někdo, kdo vaši hladovku schvaluje?
Opatrně ano, naplno ne.

Co vám na Miloši Zemanovi vadí nejvíce?
Jak rozděluje společnost. Namísto toho, aby ji zušlechťoval, dělá opak. Pokud budou Zeman s Babišem úspěšní, začne se oklešťovat naše zastupitelská demokracie – viz „stačí nám 101 poslanců, Senát není potřebný nebo přímá volba starostů“. Jasně se ukazuje, že by jim vyhovoval směr, který ze státu udělá firmu. Ale stát není firma. Je to demokratická společnost a tak to musí zůstat.

Hladovku už držíte skoro dva týdny. Jak to zvládáte?
Nějaké zkušenosti jsem převzal od Standy Devátého, když držel hladovku třicet dní. Byl ale podstatně mladší než já a neměl cukrovku. Jsem překvapen, jak to zatím zvládám. Jen jsem zhubl asi osm kilo.

Kam až jste ochoten zajít?
Nechci, aby to znělo vulgárně, že jsem v případě potřeby ochoten „natáhnout bačkory“. Doufám, že když zemřu, sehraje to významnou roli v tom, aby už Zeman nebyl zvolený.

Za jakých okolností byste od hladovky ustoupil?
Ať Zeman zruší svou kandidaturu, jiná možnost není.

Blíží se výročí sametové revoluce. Kde jste to prožíval?
Byl jsem v koordinačním centru Občanského fóra v Praze a v rámci severní Moravy se zaměřil na Olomouc a Ostravu. V Olomouci se mi podařilo přispět k tomu, aby vzniklo Občanské fórum, ale když jsem jel do Ostravy, tak mě na nádraží zadrželi. Nejprve mě převezli do Přerova a pak do Opavy. Pustili mě až po osmačtyřiceti hodinách, tak jsem jel zpátky do Prahy. Ledy ale začaly pukat už v roce 1988 a veřejnost byla stále více schopna se chovat zodpovědně. Když bylo desáté výročí Charty 77, vznikl dokument „Slovo ke spoluobčanům“. Vybízel lidi, aby se přestali bát a narovnali hlavu. Jednali jsme tehdyv duchu Havlovy úvahy, že někdy stačí sněhová kulička a vznikne z toho lavina. Tak jsme si řekli, že ty malé sněhové kuličky zkusíme vytvořit. A jedna z nich byla, že jsme s Rudolfem Berezou napsali otevřený dopis Gustavu Husákovi a navrhli mu, aby rezignoval na funkci prezidenta. Takže vidíte, že už v tom mám jakési zkušenosti.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

17.11.2017 VSTUP DO DISKUSE 29
SDÍLEJ:
Zhruba 200 demonstrujících lidí se 16. prosince 2017 vydalo před pražský TOP hotel, kde se koná konference evropských protiimigračních stran pořádané hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).
AKTUALIZOVÁNO
45 4

Okamura pozval Le Penovou a Wilderse do Prahy. Lidé skandují "Hanba"

Stanislav Šulc.
2

Komentář Stanislava Šulce: Rok 2017: Nevědomost je znovu síla

Čekají nás Vánoce na blátě. Na Štědrý den bude až pět stupňů nad nulou

V noci bude mrznout, ale přes den se zřejmě průměr nejvyšších teplot v Česku udrží další čtyři týdny nad nulou. Na Štědrý den může teplota přes den dosáhnout až plus pěti stupňů Celsia. Má pršet, nebo padat déšť se sněhem. Vyplývá to z měsíčního výhledu, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a krátkodobé předpovědi ústavu.

Skauti přivezli z Vídně Betlémské světlo. Předávali ho už na nádraží

/FOTOGALERIE, VIDEO/ – Cenný náklad přijel v sobotu těsně po půl sedmé večer k druhému nástupišti na brněnském hlavním nádraží. Skauti dovezli z Vídně Betlémské světlo. V neděli je na ranní bohoslužbě v katedrále svatého Petra a Pavla přivítá brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Do Jeruzaléma přijede americký viceprezident Pence, Fatah chystá demonstrace

Hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse svolává na příští týden demonstrace u příležitosti toho, že Jeruzalém navštíví americký viceprezident Mike Pence. Fatah bude protestovat proti změně americké politiky, jež se projevila Trumpovým uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

Chanukový svícen opět září ve vile Stiassni. Po 80 letech

/FOTOGALERIE/ Výjimečná událost, jakou vila nezažila celá desetiletí, se v pátek odpoledne odehrála v brněnské vile Stiassni. Po osmdesáti letech tam totiž členové Spolku přátel vily Stiassni a brněnské Židovské obce zapálili chanukový svícen.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT