"Částky na nezaplaceném výživném dosahují ročně až několika miliard korun," uvedla Adamová. Podle ní řada neplatičů pošle peníze svým dětem jen jednou za čtyři měsíce, aby se stíhání vyhnula. Navíc neposkytne ani celou stanovenou částku. "Opatření má urychlit vymáhání. Chceme postihovat ty, kteří dluží vlastním dětem," uvedla Adamová.

Neplacení výživného je v Česku trestný čin. Tresty strana podle svého poslance Martina Plíška ale měnit nechce. Za neplacení z nedbalosti hrozí až rok vězení, za úmyslné vyhýbání se placení dva roky, za uvedení do stavu nouze šest měsíců až tři roky, upřesnil Plíšek. Dodal, že možné jsou ale i alternativní postihy jako odebírání řidičských průkazů.

Chystaný návrh ministerstva práce na zálohové výživné od státu TOP 09 odmítá. Označuje ho za experiment a snahy o odpouštění dluhů. "Novou sociální dávku by za neplatiče platili všichni z daní," podotkla Adamová.

Asociace neúplných rodin si udělala už dřív malý průzkum mezi stovkou samoživitelek a samoživitelů. Tři pětiny z nich měly na potomky dostávat výživné od 1000 do 2000 korun. Pravidelně alimenty chodily 44 procentům dotázaných, desetina je obdržela občas a nepravidelně necelá čtvrtina. Celkem 23 procentům respondentů stanovenou částku pro děti druhý rodič neposílal nikdy.

Přes 12 tisíc případů zanedbání povinné výživy

Ministerstvo vnitra eviduje za loňský rok zhruba 12.100 případů zanedbání povinné výživy. Policie kvůli tomu stíhala 10.700 osob, z nich 1322 žen.

Třetině dětí v Česku, které žijí v neúplných rodinách, hrozí příjmová chudoba. Podíl neúplných domácností roste. Zatímco v roce 1995 dosahoval asi osmi procent, nyní už zhruba 15 procent. V devíti z deseti takových rodin žijí děti jen s matkou.