Sněmovna po déle než čtyřhodinové debatě o paktu o migraci, jež se stočila i k syrským dětem, podpořila také jedno ze čtyř usnesení navrhovaných Piráty. Připomněla v něm "potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémů, které k nelegální migraci vedou". Piráti neuspěli například s návrhem, kterým by Sněmovna odsoudila mediální výroky Andreje Babiše (ANO) ohledně odmítnutí přijímání syrských dětí z uprchlických táborů.

Návrh Heleny Langšádlové (TOP 09) ohledně přijetí syrských sirotků podpořilo 31 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN z přítomných 133 členů dolní komory. Proti byli poslanci KSČM, SPD a část poslanců ANO. Sociální demokraté se hlasování zdrželi stejně jako většina zástupců ANO.

Opoziční SPD neprosadila požadavek vůči vládě, aby Česko po vzoru Spojených států a Maďarska odstoupilo z jednání o globálním paktu většiny států OSN o migraci. Neuspěla ani opoziční ODS, podle které by vláda měla tento krok učinit, pokud by dokument činil z migrace právo a nelegální migraci by uměle právními cestami legalizoval.

Dobrovolné a solidární gesto

Předseda poslanců této strany Miroslav Kalousek označil přijetí syrských sirotků za dobrovolné a solidární gesto. Proti takovému záměru se při dnešní sněmovní debatě o globálním paktu o migraci postavila SPD Tomia Okamury.

Kalousek uvedl, že v uprchlických táborech v Řecku je 3500 syrských dětí. "Jsou tam bez rodičů. Často vůbec netuší, zda sirotci jsou, nebo nejsou," uvedl. Šéf poslanců TOP 09 poukázal například na Velkou Británii, která rozhodla o přijetí 350 těchto dětí mladších 17 let.

Česká vláda by si měla podle Kalouska stanovit parametry, jak uzná za vhodné. "Je zcela na vládě, jakými mechanismy to udělá," dodal.

Dost vlastních sirotků

"V naší zemi máme dost vlastních sirotků a nezaopatřených dětí," prohlásil Okamura. Iniciativu ohledně přijetí syrských dětí, s níž přišla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová, pokládá za kampaň před blížícími se komunálními a senátními volbami i evropskými volbami, které budou příští rok. Sýrie podle Okamury dokáže sirotkům pomoci sama, má na to podle něho prostředky.

Místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík uvedl, že Šojdrová představila svůj záměr na stranických grémiích již na jaře a držela ho poměrně v tajnosti. Řekl, že europoslankyni varoval, že pokud se ze záměru stane předvolební téma, nikomu tím nepomůže. Benešík taky podotkl, že Česko přijalo asi 50 občanů s českými kořeny z Venezuely. "Jsou tady a já žádné demonstrace nevidím," dodal.

S iniciativou Šojdrové nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO), který se ale z dnešního jednání Sněmovny omluvil. Už dříve řekl, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily. Zdůrazňuje také, že debata se netýká malých dětí, ale chlapců ve věku 12 až 17 let. Vyjádřil proto obavu z toho, že návrh je pouhým "plácnutím do vody" a snahou Šojdrové se zviditelnit před volbami do Evropského parlamentu. Ministerský předseda by se s ní měl sejít v pátek odpoledne.

Obchod s dobrem

Poslankyně ODS Miroslava Němcová označila premiérovo odmítnutí za tragicky smutné. "Není možné říci, že bohatá prosperující společnost není připravena postarat se o 50 dětí, které nemají rodiče," uvedla. Marek Výborný (KDU-ČSL) připomněl, že se ozvalo více než 50 rodin, které by byly ochotny se o syrské děti postarat. Po stabilizaci situace v Sýrii by se tyto děti mohly podle něho vrátit zpět.

"Co předvádíte, je obchod s dobrem," reagoval na Výborného Václav Klaus mladší (ODS). Jde podle něho o ryzí marketingové gesto. Syrské děti patří primárně do Sýrie, dodal.

S iniciativou ohledně přijetí syrských dětí přišla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Babiš, který se z dnešního jednání Sněmovny omluvil, už dříve řekl, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily. Zdůraznil také, že debata se netýká malých dětí, ale chlapců ve věku 12 až 17 let. Vyjádřil proto obavu z toho, že návrh je pouhým "plácnutím do vody" a snahou Šojdrové se zviditelnit před volbami do Evropského parlamentu. Ministerský předseda by se s ní měl sejít v pátek odpoledne.

Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že dokument není právně závazný ani vymahatelný. Pro Česko podle něho neznamená žádné nové povinnosti a žádné nové závazky.

Spojené státy se z jednání o paktu stáhly loni, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země.