"Kdokoliv chce pracovat na částečný úvazek, potýká se s diskriminací. Odvody na zdravotní pojištění se vyměřují z minimálního základu, což je aspoň minimální mzda. Zaměstnavatelé pak nejsou ochotni tyto úvazky nabízet," uvedla Chalánková. Změna pravidel podle ní bude firmy motivovat k tomu, aby částečné úvazky zřizovaly.

Minimální mzda činí letos 9900 korun. Minimální zdravotní pojistné se pak rovná 1337 korunám měsíčně, i když člověk na částečném úvazku vydělá méně. Za nezaměstnaného, dítě či důchodce stát odvádí do systému zdravotního pojištění 870 korun měsíčně. Odvod ze skutečného výdělku navrhuje TOP 09 upravit v novele o veřejném zdravotním pojištění. Návrh dostane k projednání vláda, pak se dostane do Sněmovny.

Podle další místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové Česko v podílu lidí, kteří pracují na částečný úvazek, ve srovnání s jinými státy zaostává. "Jsme v Evropě na 30. příčce žebříčku. Za námi už je jen Makedonie a Bulharsko," uvedla Adamová. Podle ní by 30 procent uchazečů o zaměstnání o částečný úvazek stálo, avšak v ČR pracuje na něj kolem pěti procent zaměstnaných.

Poslankyně TOP 09 kritizovaly ministerstvo práce a jeho šéfku Michaelu Marksovou (ČSSD). Podle nich za tři roky ve funkci ke zlepšení situace nepřispěla a "žádný návrh nepřinesla a neprosadila".

Odborníci upozorňují i na rizika dlouhodobé práce na částečný úvazek. Z nižších výdělků se odvádějí nižší částky do důchodového systému, lidé pak mají také nižší penze. Většinou se to týká žen. Ty už nyní v průměru dostávají o pětinu nižší důchod než muži, mnohem víc jim tak ve stáří hrozí chudoba. Někteří lidé si také stěžují na to, že sice mají poloviční úvazek s poloviční mzdou, ale musejí udělat 80 procent práce.