Před dvěma týdny Češi očekávali na obloze divočinu. Hnala se na ně bouřka, z níž se mohla vyvinout i tornáda. To se nakonec nestalo. „Tady je vidět, jak je to počasí citlivé. Všechny ukazatele nám říkají, že by to mohlo nastat a pak to příroda trochu odkloní jinam,“ říká meteorolog Petr Dvořák. Letní počasí přibližuje v rozhovoru pro Deník.

Jaké můžeme očekávat počasí na začátku prázdnin?
Evropské centrum pro střednědobou předpověď uvádělo mírně nadprůměrné teploty. Možná začátek bude nepatrně chladnější, ale pak by měly být teploty zase nadprůměrné. Takže nás čeká typicky letní počasí. Může být polojasno, mezi 25 až 30 stupni Celsia. Zatím to nevypadá na extrémní vlnu veder. To „zatím“ znamená v příštích čtrnácti dnech. Ale může to nastat.

Lubnou u Poličky dvakrát za sebou prošlo tornádo
Do třetice za jedinou sezonu bychom tornádo zažít nemuseli, doufají lidé v Lubné

Před dvěma týdny se na Česko valily silné bouřky, meteorologové varovali dokonce před tornádem. Může se takové varování objevit znovu během prázdnin?
To se dá očekávat, protože to je taková vlastnost našeho letního počasí. Tím ale neříkám, že to přijde. Pravděpodobnost je poměrně vysoká, ale jistota není nikdy. Před dvěma týdny jsem i já doma vyhodnocoval, že by mohly být tornádové jevy, jako jsou tromby. To jsou ty choboty pod bouřkovými mraky. Tornádo nastane až tehdy, kdy se dotknou země.

Proč předpověď nakonec nevyšla?
Podmínky na to splněny byly, ale bouřky přišly až večer, takže se promítlo večerní chování teploty, která pak trochu přibrzdila rozvoj bouřky. K nám to už proto nedošlo v takové divočině, v jaké se předpokládalo.

Co se tehdy stalo, že bouřky nedorazily v takové síle, jak se předpokládalo?
Večer se ochlazuje vzduch a vytváří zábranu tomu, aby vznikly stoupavé proudy, které tvoří bouřky. Ty sice vznikly, ale díky té překážce nebyly tak výrazné.

Lužice na Hodonínsku po řádění tornáda, 25. června 2021 v 8 hodin ráno.Lužice na Hodonínsku po řádění tornáda, 25. června 2021Zdroj: Deník/Jana Vozárová

Jaká vůbec bývá úspěšnost předpovědí?
Záleží, na jak dlouhou dobu se dělá. Je jasné, že když dělám předpověď na rok, s jistotou nevyjde. Ale na druhý den jsou úspěšnosti poměrně vysoké - mezi osmdesáti a devadesáti procenty a někdy i více. Záleží na momentální povětrnostní situaci. Za ještě jakž takž spolehlivou se dá považovat předpověď tři čtyři dny, ale také záleží na situaci. Vždy se může objevit nějaký prvek, se kterým se nedá dopředu počítat.

O tornádech v našich zeměpisných šířkách slyšíme stále častěji. Lze předpokládat, že u nás budu častější než v minulosti?
Tornádové jevy tady byly vždy. O tornádech se teď mluví častěji, ale ne v důsledku toho, že by se u nás vyskytovala častěji, ale že si jich lidé častěji všimnou a zaznamenají to. Můžou si to vyfotit mobilem, což před dvaceti lety nebylo a před padesáti lety už vůbec ne. Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ale uvádí, že tyto jevy jsou častější a do budoucna ještě častější budou.

Takto to dnes vypadá v jihomoravských obcích, kterými se před dvěma lety prohnalo ničivé tornádo:

Brněnský lovec bouřek Tomáš Zatloukal za bouřkami vyráží i několik set kilometrů
Tornádo bylo zlomem. Lidé se o počasí zajímají více, všímá si lovec bouřek

Jsou některé oblasti v České republice k těmto jevům náchylnější?
Hypoteticky to může být úplně všude. Nicméně bouřkám se lépe vzniká v kopcovitých krajinách, například na Vysočině, na Šumavě nebo v Krkonoších. Tam bouřka vzniká, ale pak se přesune jinam. Pro existenci supercel, z nichž vystupuje tromba, je lepší rovina. Před dvěma lety bylo tornádo na jižní Moravě, což je rovinatá krajina, kde v blízkém okolí nejsou žádné větší kopce nebo hory. Ale není to nutné. Asi před rokem jsem viděl na Facebooku krásnou trombu u Rakovníka. Přitom je to poměrně kopcovitý kraj.

Bouřkový slovníček

Supercela
Bouře většinou silné intenzity, která sestává z jediné dominantní buňky. Ta je udržována v činnosti až několik hodin jediným mohutným výstupným proudem vzduchu a zpravidla velmi silně rotuje kolem své vertikální osy. Supercela bývá příčinou tornád, silného krupobití i prudkého nárazového větru.

Tromba
Rozděluje se na velkou a malou trombu. Malá tromba je přízemní vír s rozměry od několik decimetrů do několika metrů. Vzniká při přehřátí zemského povrchu. Velká tromba se vytváří pod základnou oblaku a její chobot nedosahuje k zemskému povrchu. Může mít průměr až dva kilometry.

Tornádo
Je speciální druh tromby, která je spojena se základnou oblaku a spouští se k zemskému povrchu, přičemž se ho musí aspoň jednou dotknout a zároveň musí mít potenciál způsobit hmotné škody. V Česku se vyskytuje několik tornád ročně.

Downburst
Extrémně silný sestupný proud, který v přízemní vrstvě vytváří ničivý vítr, jenž se od středu roztéká všemi směry. Škody způsobené downburstem někdy vedou k záměně s tornádem. Avšak zatímco v případě tornáda vítr obtéká centrální oblast a pohybuje se směrem dovnitř a vzhůru, u downburstu se vzduch pohybuje směrem dolů a u země od středu ven. Ničivý downburst byl zaznamenán v červnu 2021 ve Stebně na Lounsku.

Húlava
Náhlé a prudké zvýšení rychlosti větru, který je značně nárazovitý a často mění směr. Jev trvá několik minut a náhle ustává.

Zdroj: ČmeS, Wikipedia