Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tradice betlému je staletá, ale pořád krásná

Hodonín - V adventním čase se za okny mnohde rozzářily další skvosty starých lidových tradic. Patří k nim nejen adventní věnce, v našich krajích vánoční kapr nebo rozsvícený vánoční stromeček a koledy, ale také tradice stavět v našich domácnostech betlémy.

18.12.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/Květa Korbářová

Předobrazem betlémské scény, zobrazující motiv narození Ježíška v jeskynním chlévě nedaleko městečka Betléma, jsou vyobrazení Madony s dítětem. První z nich nacházíme v Itálii na sarkofázích náhrobků nebo jako motiv nástěnných maleb v kostelích již z počátku třetího století našeho letopočtu.

V poutavé knížce pro děti Ludmily Ladýřové a Jiřího Škopka s názvem České Vánoce – Od Martina do Tří králů (Helios 2005) autoři uvádějí: „Pro budoucí tradici stavění jesliček byl významný živý obraz, spojený se jménem mnicha Františka z Assisi. Dochovaly se záznamy o tom, že skoro před osmi sty lety dal v italské Umbrii, poblíž Greccia, na zalesněné hoře postavit symbolické jesle vystlané senem a k nim přivézt volka s oslíkem, aby napodobil chudobné místo Kristova narození. Na Štědrý večer tu kněz sloužil první půlnoční mši a František četl evangelium o narození Páně. Byly to právě italské chrámy a kláštery, kde se v 15. století začaly jesle s postavami ze dřeva, mramoru nebo terakoty (pálené hlíny) stavět a umisťovat do výklenků nad oltáře. Františkánští a benediktinští mniši měli zásluhu na tom, že se betlémy začaly posléze šířit nejprve do evropských zemí a časem i do zámoří.“

Jiné zdroje ovšem uvádějí, že motiv narození Krista je vyobrazen již v tzv. Kodexu vyšehradském z roku 1085 a v Pasionálu abatyše Kunhuty, dcery Přemysla Otakara II.

Vánoční tematice se věnoval v období gotiky také Mistr Třeboňský a Mistr Vyšebrodský, jejichž tři scény z díla Adorace Děcka a deskový obraz Narození Páně vznikly ve 14. století. Krásný figurální reliéf Narození Krista je pak v pražském staroměstském Chrámu Matky Boží před Týnem. Z těch známějších vyobrazení motivu narození lze uvést ještě Klanění Tří králů. Tento reliéf, dnes vystavený v Obrazárně Pražského hradu, vytvořil v roce 1602 Adrien de Fries. Postoupíme-li v čase blíže k našim stoletím, musíme připomenout významné barokní mistry P. Brandla a M. Brauna. Především mimořádné je dílo druhého umělce, které vytvořil v pískovcových skalách v Novém lese nedaleko Kuksu na přání hraběte F. A. Šporka, z něhož se ale bohužel zachovalo jen nevelké torzo.

Kde však vznikla ona výrazná lidová tradice stavění betlémů, lidově jesliček? Vraťme se opět na stránky již zmíněné knihy, kde stojí: „Nejstarší jesličky u nás postavili jezuité v roce 1560 v kostele sv. Klimenta na pražském Starém Městě. Byly vystavěny na hlavním oltáři. Podobné dřevěné betlémy, o nichž jsou ovšem pouze písemné zmínky, byly stavěny i v dalších chrámech. Za nejstarší u nás dochovaný chrámový betlém z doby kolem poloviny 17. století odborníci považují ten, jehož metrové postavy jsou uchovány v kostele sv. Víta v Kostelci nad Labem. V uvedeném století již vznikají také malé prosté jesle, se kterými chodili kněží s pomocníky po vesnicích a navštěvovali s nimi kostely, kde jesličky nebyly.“

Tradice stavět betlémy přežila i omezení spadající do doby panování císaře Josefa II., po jehož osvícenských reformách byly na dlouhý čas jesličky v kostelích zakázány jako církve nedůstojné.

Přetrval dodnes

A tady začíná období, kdy krásný motiv narození Ježíška v chudobném prostředí skalního chléva přechází do prostředí lidového a stává se od 19. století výraznou a nedílnou součástí našich lidových vánočních tradic a zvyků a je jejich významnou součástí dodnes. Vedle těch, které se dají koupit, vyrábějí betlémy pro svoji radost i štěstí svých dětí nebo vnuků z nejrůznějších materiálů často po mnoho let také prostí lidé.

Tak vznikl i jeden z nejznámějších českých betlémů, který má na ploše šedesát metrů čtverečních rozmístěno 1765 figurek lidí a zvířat, z nichž 155 se pohybuje a umí ožít. Je k vidění v muzeu v Jindřichově Hradci a vyráběl a stavěl jej téměř celý život Tomáš Krýza, žijící v letech 1838 až 1918. Počet postav vedl k zařazení tohoto úctyhodného díla do Guinessovy knihy rekordů.

FRANTIŠEK SYNEK

18.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kůň, který si "zahrál" v hollywoodském velkofilmu Troja z roku 2004, dnes stojí v tureckém městě Canakkale.
DOTYK.CZ
5

Trojský kůň nebyl žádným koněm, jde o chybu v překladu, tvrdí vědec

Unikátní bronzový kotel musel k lékařům.
11

FOTOGALERIE: Bronzové vědro přepisuje historii východních Čech

Prezidentem by se stal Zeman. Volilo by jej 41,5 procenta. Druhý by byl Drahoš

Současný prezident Miloš Zeman by v prezidentské volbě nyní získal 41,5 procenta hlasů. Bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše by volilo 30,5 procenta lidí a textaře Michala Horáčka 16,5 procenta. Další kandidáti mají výrazný odstup. Na čtvrtém místě je bývalý premiér Mirek Topolánek se čtyřmi procenty.

Radek Vondráček: Vládu s důvěrou budeme mít dříve než v létě

/VIDEO, FOTOGALERIE/ V pondělí začíná ustavující schůze Poslanecké sněmovny, během níž bude zvoleno její vedení. V čele zákonodárného sboru by měl díky hlasům ANO, Pirátů, SPD a KSČM stanout Radek Vondráček (ANO).

Povolební postup Babiše a Zemana schvaluje téměř polovina Čechů

Téměř polovina Čechů souhlasí s povolebním postupem předsedy vítězného hnutí ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro server Český rozhlas. Babiš se snaží o sestavení menšinové vlády. Prezident, který v Lánech přijal zástupce všech parlamentních stran, mu přislíbil první dva pokusy na získání důvěry Sněmovny.

AUTOMIX.CZ

V Boleslavi staví auta s pohonem 4x4 už 80 let. Některá byla vážně pozoruhodná

Současná obliba vozů třídy SUV s sebou přinesla i rostoucí zájem o pohon všech kol. Na tento trend samozřejmě musí reagovat i česká automobilka Škoda, která čtyřkolku nabízí v modelových řadách Octavia, Superb, Kodiaq a Karoq. Myšlenka pohonu všech kol sahá v Mladé Boleslavi až do 30. let minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT