Vláda a parlament by podle něj měly mimo jiné zavést registr lobbistů a povinnost hlásit kontakty s nimi jak pro politiky, tak pro úředníky. Podobný systém podle Bureše filtruje problematické lobbistické schůzky. „Není to samospásné, ale poskytuje to vyšší míru informovanosti," podotkl Bureš. Sankcemi by podle něj měla být alespoň v první fázi hrozba zveřejnění nepovolených kontaktů s neregistrovanými lobbisty.

Zavedena by měla být podle něj rovněž povinnost přijmout zavedení evidence takzvané legislativní stopy, která by umožnila dohledat, kdo se na přípravě kterého zákona podílel.

Dosavadní právní úpravy či seberegulace týkající se lobbingu řadí Česko podle studie TI o lobbingu k průměru ve srovnání s dalšími 19 evropskými státy. Výsledek pozitivně ovlivňuje funkční zákon o svobodném přístupu k informacím nebo systém hodnocení dopadů předkládaných norem, uvedl politolog Petr Vymětal z Vysoké školy ekonomické. K negativům podle něj patří kromě chybějící právní regulace lobbingu například nízká transparentnost poradních skupin, které se podílejí na přípravě rozhodnutí a návrhů zákonů.