Index sleduje státy z pohledu pěti hlavních rizik. Jde o rizika korupce spojená s politickou kontrolou, financováním, personální politikou, rizikem při působení v zahraničních operacích a rizika spojená s veřejnými zakázkami. Ve všech oblastech jsou státy členěny podle míry rizika do šesti skupin od A do F, kdy A je nejlepší hodnocení.

V průměru dosáhla Česká republika rizika C, tedy středního rizika. V oblastech rizik spojených s politickou kontrolou a rizik spojených s financováním bylo české ministerstvo zařazeno do lepší skupiny B, naopak v oblastech rizik spojených s účastí na zahraničních operacích a rizik spojených s veřejnými zakázkami spadla do kategorie D, tedy do vysokého rizika korupce.

Přijatelný výsledek

Podle TI je umístění ve skupině C možné považovat za přijatelný výsledek, ve stejné skupině je ze zemí NATO Francie, Maďarsko, Litva, Itálie, Řecko nebo Španělsko. Z mimočlenských zemí, které byly hodnoceny, se do stejné skupiny dostalo třeba Švédsko, Rakousko nebo Srbsko. Z nových členů NATO se v lepší skupině B nalézá Polsko a Lotyšsko. Nejlepšího výsledku z členských států dosáhla Británie, nejhoršího Portugalsko a Turecko. Hodnoceno bylo 21 aliančních států z 28 členů.

TI Česko kritizuje za chybějící základní strategické dokumenty směřování armády. „Strategické dokumenty jako Národní strategie vyzbrojování a Bílá kniha o obraně nejsou ucelené a neovlivňují konzistentně politická a rozpočtová rozhodnutí," uvedlo TI. Pozitivně organizace hodnotí resortní interní protikorupční program, novelu zákona o vojácích z povolání a nastavení kariérního řádu.

„Objevila se podezření, že některá jmenování do funkcí proběhla netransparentně a s podezřením na nepotismus a politické trafiky," poznamenala také TI. Nelze také prý dohledat žádné informace o existenci formálního nezávislého výběru a procesu povyšování.

Vojenské akvizice

Jako trvalý problém TI vidí vojenské akvizice. Kritizuje například v minulosti povinné využívání zprostředkovatelů pro nákup vojenské techniky a materiálu. Doporučuje dále zlepšení v oblasti protikorupčních školení, a to hlavně u vojáků vyjíždějících na zahraniční mise.

„Z pohledu TI Česká republika můžeme za největší problém považovat absenci jasného, dlouhodobého a veřejného akvizičního plánu. To pak umožňuje mimořádné nákupy zneužívající výjimky z otevřených veřejných soutěží," poznamenal Bureš.